Sandra podstupuje test rituálů od studentky okultismu

Poté, co Sandra musela strpět bezohledné a ponižující zacházení od mužských klientů, kteří si na ní ukájeli své perverzní a sadistické choutky, dostala úplně odlišnou klientku. Čekala ji služba zcela jiného druhu a velmi neobvyklé dobrodružství.

Tentokrát mi od Lady Aradie přišla poněkud záhadná pozvánka.

Sandro!

V pondělí se připrav na zvláštní návštěvu. Přijede studentka okultismu a démonologie. Chtěla by založit u nás coven a vyzkoušet nějaké rituály. Na to ovšem potřebuje někoho, jako jsi ty. Rituály jsou založeny totiž na celkem tvrdých BDSM a sexuálních praktikách.

Takže teď se zamkneš až do pondělí. Z auta vystoupíš v erotickém spodním prádle. Žádné šaty, žádné kalhoty, ani triko. Podvazky, punčochy, kalhotky, podprsenka! To aby ses Damianě líbila. Má totiž ráda provokativní děvky.

Aradia

Neváhala jsem, nasadila jsem si pás cudnosti a poslala jsem Lady Aradii fotku jako důkaz. Ujistila jsem ji, že nošení pásu cudnosti pro mě není problém. Odepsala mi.

Výborně! Já ti tu přípravu trochu vylepším. Ve středu sundáš pás a uděláš dva otrocké. Potom zase nasadit. Totéž v pátek! Aradia

Celý týden panovala tropická vedra. I v noci. Nošení pásu cudnosti mě přesto neobtěžovalo. Horko v klíně bylo pro mě příjemné.

Ve středu jsem zvládla určené dva otrocké orgasmy.

Když jsem sejmula klícku, byl penis horký jako z pece. Na trvale obnaženém žaludu jsem měla otisk klícky. Varlata mi visela až dole v protaženém šourku.

Po masturbaci bez vyvrcholení jsem ztopořený penis zatlačila zpátky do klícky pásu cudnosti. Zklidnil se.

V pátek jsem zopakovala dva otrocké orgasmy. Byla jsem ráda, že jsem to zvládla, protože riziko, že se nedopatřením vystříkám, bylo po čtyřech dnech uzamčení vysoké. Čekaly mě ještě tři dny v pásu cudnosti, naštěstí už bez otrockých orgasmů.

Na pás jsem si zvykla tak, že většinu dne jsem ani nevnímala, že ho mám. Dokonce, když jsem si ten pás na genitáliích uvědomila, tak jsem pociťovala takovou euforii, dobrou náladu, něco v tom smyslu: mám tam takovou BDSM věcičku a nikdo o tom neví! V přítomnosti žen, hlavně když jsem s nimi mluvila, jsem měla dobrou náladu a příjemný pocit v klíně.

Dokonce mě ta euforie přiměla obtěžovat Lady Aradii svými e-maily a sdělovat jí své pocity a nápady. Což velkoryse ponechala bez trestu. Jenom mi odepsala.

Ty ses nám ale rozepsala čubino! Jen buď překvapená a napnutá! Aradia

Po týdnu veder přišlo deštivé pondělí. Zaparkovala jsem auto před studiem Lady Aradie. Drobně pršelo. V kabině jsem ze sebe stáhla oděv. Slečna Damiana má prý ráda provokativní děvky. Snažila jsem se tak působit hned od prvního okamžiku. Nadechla jsem se a vystoupila jsem z auta jen v erotickém spodním prádle s kabelkou v ruce. Jenže hned od začátku to bylo jinak, než jsem si představovala. Ukázalo se, že o čarodějnických rituálech nic nevím.

Ve dveřích studia mě čekala Lady Aradia. Sebevědomě jsem vyrazila od auta a stoupala po schodech ke vchodovým dveřím. Nerozhodilo mě ani projíždějící auto. Jako modelka na přehlídkovém molu jsem důstojně kráčela a představila jsem si úžas posádky auta nad tím, co vidí.

Jenže hned na prahu domu mi Madam nasadila na hlavu neprůhlednou kuklu, pouze s otvorem na ústa. Tak jednoduše srazila moje sebevědomí na nulu a vyvolala ve mně nejistotu, obavy a dezorientaci.

Odvedla mě po schodišti do patra. Nejistě jsem tápala. Bez jejího vedení bych byla ztracená a nejspíš bych se na vysokých podpatcích zřítila ze schodiště.

Vstoupili jsme do místnosti.

„Předpaž ruce!“ přikázala mi.

Nasadila mi na zápěstí těžká ocelová pouta spojená silným řetězem. Odvedla mě dál do místnosti.

„Stát! Ruce nad hlavu! Natáhnout nahoru!“

Spoutaná zápěstí mi zavěsila za řetěz nad mou hlavou. Musela jsem paže hodně natáhnout, abych na něj dosáhla. Chytila jsem se řetězu, abych v lodičkách na jehlových podpatcích neztratila rovnováhu.

„Rozkročit! Víc!“

Na kotníky mi nasadila další okovy spojené rozpornou tyčí. Abych se dokázala dostatečně rozkročit, musela jsem paže nad hlavou úplně napnout. Byla jsem bezmocně spoutaná a cítila jsem se hodně zranitelná. Zmocnily se mě tísnivé pocity. Co je vlastně zač ta Damiana?

„Tak, milá Sandro,“ řekla Lady Aradia. „Jak jsem ti již psala, tvoji dnešní klientkou je studentka okultismu a démonologie, slečna Damiana. Už je tu přítomná a dívá se na tebe.“

To jsem tušila.

Aradia mě představila: „Sandra u mě pracuje jako společnice VIP klientů. No, řekni, Sandro, slečně Damianě, co jsi u mě prožila.“

„No…“ vzpomínala jsem. Naposledy jsem dělala společnici sadistickému pánovi, předtím také dominantnímu páru. Také tu byl perverzní doktor, striptérka… A jednou mě zatkly dvě policistky a vyslýchaly mě…“

„A co ještě?“ napovídala Aradia. „Nakonec je totiž musela obě uspokojit.“

„Ano, musela jsem je uspokojit,“ potvrdila jsem. „Vždycky mě každý sexuálně zneužívá a pak chtějí, abych je uspokojila.“

„Tak to my tě zneužívat nebudeme. Ale uspokojit nás budeš muset, jinak testem neprojdeš,“ dodala Aradia a pokračovala.

„Slečna Damiana ale není žádná začátečnice. Má zkušenosti s čarodějnictvím, prostudovala Satanskou bibli a chce tu u nás založit svůj coven. Jeho členky budou muset projít přijímacím rituálem před svědky. Předala mi seznam úkolů a na tobě si vyzkouší jejich provedení. Tak se snaž. Když uspěješ, přijme tě jako první členku do svého covenu.“

Po ničem takovém jsem sice netoužila, ani jsem nevěděla, co to je, ale domyslela jsem si, že když mě přijme, bude to pro mě čest. Znělo to tajemně a výjimečně. Kroky Lady Aradie se přiblížily až těsně ke mně.

„Takže první úkol: Dostaneš od Damiany výprask na zadek. Padesát ran rákoskou. A ode mě…“

Zaslechla jsem kovové cinknutí.

„Otevři pusu!“

Do úst mi zatlačila chladnou kovovou kouli jako roubík a utáhla přezku za hlavou. Byla jsem znehybněná, oslepená a nemohla jsem dýchat ústy.

Přemohla jsem paniku. Přivykla jsem tomu, že dýchám jen nosem a nemohu polykat.

„Bude hodně křičet?“

Damiana poprvé promluvila, klidným, normálním hlasem.

„Tady může křičet, jak chce. Nikdo ji neuslyší. Sandra ale bývá příliš upovídaná. Dám jí roubík, ať nemusíme poslouchat její zbytečné řeči,“ vysvětlila jí Aradia.

„A ode mě tedy, jako druhý úkol, mučení bradavek. S výpraskem současně! A co konkrétně čeká tvoje bradavky? To ti teď ještě neřeknu. To poznáš sama. Máš přeci ráda překvapení, že?“

S roubíkem v puse jsem mlčela.

„Copak? Neslyšela jsem tvoji odpověď!“

„Hmmm,“ zamumlala jsem.

„To jsem ráda, že jsi neztratila řeč,“ poznamenala. „Damiano, můžeš začít. A ty, Sandro, počítej. Platí jenom rány, které spočítáš.“

Damiana začala s výpraskem rákoskou přes můj zadek. Protože jsem na sobě měla kalhotky tanga, tak byl můj zadek úplně nahý a k výprasku byl plně k dispozici. První rány byly docela mírné. S roubíkem v ústech jsem neartikulovaně počítala a způsobně děkovala.

„Hena, dehui! Dé, dehui! Thy, dehui…“

„Můžeš přitlačit,“ poradila jí Aradia. „Moje čubina je odolná.“

„Není padesát ran moc? Už se jí dělají na zadku jelita,“ zeptala se Damiana.

„Kdepak. Sandra už vydržela mnohem víc,“ ujistila ji Aradia. „I když tedy rákoskou ještě tolik nedostala…“

Výprask pokračoval. Bolel, ale vzrušoval mě. V pásu cudnosti se mi poštěvák napínal a tekla z něj šťáva. Cítila jsem, jak mi promáčí tenké kalhotky.

„Tu kuklu ti sundám až po padesáti ranách,“ slyšela jsem Madam. „Dřív Damianu neuvidíš. A když to nevydržíš, tak ti tu kuklu nesundám vůbec. Rozumíš?“

„Ao, Pahí!“ zahuhlala jsem odhodlaně.

Výprasku se teď ujala Lady Aradia osobně a vysázela mi dalších deset. Pak výprask přerušila.

„Teď ten druhý úkol: bradavky!“ oznámila mi. „Že neuhodneš, co ti na ně dám?“

Vyhrnula mi podprsenku.

Sevření na bradavkách bylo drtivé. Vydržela jsem to s pomocí roubíku bez sténání. Později jsem zjistila, že mi na ně přicvakala stejné modré plechové svorky na spisy, které jsem tam minule nevydržela mít. Ty svorky mi tam nechala až do konce výprasku.

Damiana dokončila určených padesát ran. Poděkovala jsem jí.

Madam mi sundala z bradavek svorky. Rozbolavělé bradavky mi promnula v prstech a zatahala za ně. To už mě sténat donutilo. Skučela jsem a ona se zasmála.

„Dobrá, čubino, uspěla jsi.“

Zbavila mě roubíku. Odpoutala mi nohy z okovů a odepnula mi ruce od řetězu nad hlavou. Ale železná pouta na zápěstích mi ponechala.

„Teď ti sundám kuklu, ale ty se nesmíš ohlédnout, dokud ti to nedovolím.“

Rozkoukávala jsem se. V místnosti bylo šero. Osvětlovaly ji jen dlouhé rudé svíce.

„Svlékni si kalhotky. S pouty na rukách to přeci dokážeš. Snaž se!“

Spoutanýma rukama jsem si postupně stahovala kalhotky z boků na stehna, ke kolenům, až sjely přes kotníky na podlahu. Dřepla jsem si, sebrala jsem je a odložila na bondážní lůžko přede mnou.

„Postav se. Ruce dej za hlavu.“

Zvedla jsem ruce v těžkých železných okovech spojených silným řetězem a založila jsem je na zátylku. Řetěz působivě zachrastil. Postavila jsem se zpříma a mírně jsem se rozkročila. Věděla jsem, že vysoké podpatky mi dělají dlouhé nohy. Hrdě jsem propnula sešvihaný zadek. Cítila jsem, jak mě hřejí stopy po rákosce.

Damiana má prý ráda provokativní děvky. Tak jí to dopřeju. I když jsem k ní stála obrácená zády, cítila jsem, že se na mě upírají její oči. Ze žaludu se mi spustil pramínek šťávy. Týden v pásu cudnosti…

„No, Sandro, první dva úkoly jsi splnila, uznala Madam. "Co myslíš, Damiano, zaslouží si Sandra odměnu? Ona je totiž uzamčená v pásu cudnosti..."

To Damiana asi neviděla, protože jsem celou dobu byla k ní otočená zády a v kalhotkách.

„Jak dlouho jsi uzamčená, Sandro?"

„Od minulého pondělí, milostivá Paní," odpověděla jsem.

„Takže už celý týden je Sandra v pásu cudnosti," vysvětlila Madam Damianě.

„Ty jo..." uniklo Damianě spontánně. Zřejmě to na ni udělalo dojem.

„Takže je naše Sandra pěkně nadržená. Viď, Sandro?"

„Ano, to jsem, milostivá Paní," potvrdila jsem.

„Musíme s ní tedy zacházet opatrně, aby předčasně neudělala. Odemkneme ji?"

Damiana souhlasila.

„Kde máš klíček, Sandro?" zeptala se Madam.

„V kabelce," řekla jsem a popsala, kde ho najdou.

„Myslíš, že je Sandra připravená? Dovolíš jí pokračovat ve zkoušce? Může tě už vidět?“

„Ano, může,“ souhlasila Damiana. Její hlas zněl klidně a vyrovnaně.

„Otoč se!“ přikázala mi Madam.

Otočila jsem se čelem vzad, stále s rukama za hlavou. To, co jsem spatřila, mi vyrazilo dech.

Damiana stála obklopená vysokými rudými svícemi. Bylo jich dost na to, aby ji zřetelně osvětlily. Mihotavé plameny se odrážely v jejích očích.

Prohlížela si mě pozorně. Vím, že rozhodně nejsem dokonalá, ale Damiana byla se mnou asi spokojená. Pousmála se. Jen nepatrně. Ale to stačilo, abych se uvolnila. Ta nádhera, na kterou jsem se dívala, stála za všechno, co jsem podstoupila.

Damiana byla drobná a útlá. To jsem vůbec nečekala. Zdálo se mi neuvěřitelné, že by taková nepatrná žena mohla někoho ovládat.

Tělo měla jako anděl, jako mladá dívka. Její obličej s výraznýma očima však patřil dospělé ženě. Vlasy měl dlouhé a ďábelsky rezavé.

Byla úplně nahá!

Z poštěváku mi před jejíma očima ukapávala šťáva a já si připadala jako nadržená čubka. Jí to však zjevně nevadilo. Naopak si moje genitálie uvězněné v pásu cudnosti prohlížela se zájmem. V ruce držela klíček.

„To je Damiana,“ představila mi ji Aradia a dodala: „Damiano, to je Sandra. Pracuje pro mě jako VIP společnice. Teď je tvoje. Odemkni si ji."

Damiana prozkoumala můj pás cudnosti a jeho obsah. Našla zámek a odemkla ho. Sejmula mi klícku z poštěváku. Byl v ní uzamčený se staženou předkožkou. Takže byl velmi citlivý a rychle se ztopořil. Pokusila se stáhnout kroužek z kořene poštěváku a šourku. Jenže ztopořený poštěvák vyplnil veškerý prostor a kroužek pevně držel na koulích.

„Zatáhnout," poradila jsem jí.

Zaváhala.

„Zatáhni," řekla Aradia.

Damiana zatáhla za kroužek. Tkáně genitálií se stlačily. Au! Kroužek přeskočil přes koule a byl dole.

„Tak co říkáš mojí Sandře? Líbí se ti?" zeptala se Aradia.

„Hm dobrá..." pronesla Damiana zkoumavě. Stáhla zpátky předkožku a obnažila mi žalud. Podívala se mi zkoumavě do očí.

Panebože! Poštěvák mi stál a prozrazoval o mně všechno.

„Přikročíme k další zkoušce?" zeptala se Aradia.

Přistoupila k Damianě a podala jí skleničku. Dosud stála v přítmí za svícny a když vstoupila do prostoru osvětleného svícemi, viděla jsem, že i ona je nahá! Byla jsem ohromena její ženskou krásou. Tak jí to sluší nejvíc!

Obě byly tak krásné a ve své nahotě tak přirozeně elegantní a graciézní, že jsem si ve své erotické podprsence a punčochách připadala jako v bezcenných hadrech.

Damiana nastavila skleničku pod můj poštěvák.

„Už víš, co je tvůj další úkol?"

„Vyčůrat se do skleničky," pochopila jsem.

„Ano. A pak to před Damianou vypiješ," upřesnila mi Aradia. „A celou dobu se jí budeš dívat do očí."

Dosud jsem stála s rukama za hlavou. Nešlo mi to, čůrat na povel. Ani jsem nepotřebovala.

„Tak co? Bude to?" naléhala Aradia.

„Když já to takhle nedokážu, když se na mě díváte," vysvětlovala jsem.

Nešlo mi to. Dovolily mi svěsit ruce dolů. Daly mi napít. Nic ze mě neteklo.

„Já si teď zapálím a než dokouřím, tak se vyčůráš, jinak tě potrestáme," řekla Aradia. Pak si uvědomila: „Vlastně Damiana ti žádný trest neurčila. Tolik věřila, že to uděláš. Takže se tu před námi vyčůráš, i kdybys tu musela zůstat do večera. Nic jiného ti nezbývá. Já jsem tu doma a mám času dost."

Zapálila si cigaretu. Damiana přizvedla skleničku. Můj poštěvák se opíral o stěnu skleničky a žalud se dotýkal dna. Opravdu to nešlo dívat se jí do očí a čůrat. Občas jsem uhnula zrakem stranou, ale jako magnet přitahovala můj zrak její prsa se vztyčenými bradavkami. To mi nepomohlo. Stále jsem měla erekci.

„Tak co je, Sandro?" naléhala Aradia.

„Milostivá Paní, Já nemůžu čůrat když mi stojí..."

„Nemysli si, že když jsi nadržená, že to Damianě zkazíš!" zpražila mě. „Pomohlo by ti, kdybych pustila vodu z kohoutku?"

„Možná..." připustila jsem.

„Anebo mám lepší nápad. Co tohle?"

Vzala jinou skleničku a přidržela si ji mezi nohama. Zaslechla jsem zurčivý zvuk, jak z ní vytryskla moč a s cinkavým zvukem dopadala na stěny skleničky a bublání, jak se sklenička plnila.

Přivřela jsem oči, aby mě nerozptyloval pohled na nic jiného.

„Teče! Už to teče!" zajásala Damiana.

Vrátila jsem pohled vítězně zpátky do jejich očí. Tenký pramínek stékal do skleničky. Mrkla jsem dolů. Alespoň jeden až dva centimetry tam byly. Úkol splněn!

Zato Lady Aradia načůrala alespoň půl skleničky. Slila obsah obou skleniček do jedné a podala mi ji.

Pozvedla jsem skleničku, ve které se smísila moje a Aradiina moč dohromady. Prohlédla jsem si její zlatavý obsah. Podívala jsem se na Damianu. Ta mě dychtivě pozorovala a napjatě sledovala, jak to udělám.

Vypila jsem celou sklenici s naší močí naráz. Nedělalo mi to problém. Vůbec to nebylo nechutné. Spíš naopak.

„To je dobrý rituál co, Damiano? A dokonce jsme ho vylepšily. Ten musíš zařadit na svůj seznam," doporučila jí Aradia.

„Tak, Sandro, budeme pokračovat pozdravem. Nejdřív hezky pozdravíš mě a pak naučíš pozdrav Damianu. Začni. Damiana se bude dívat."

Také pro mě to bylo nové. Ještě nikdy jsem nezdravila Lady Aradii nahou.

Políbila jsem jí ruku. Políbila jsem jí hladce vyholené podpaží. Líbala jsem ji tam dál, dokud neřekla dost. Zbožňuji to.

„Hezky! A taky mě tam pěkně olízej. Tááák. Pěkně mi jazykem omyj všechen pot. Dnes bylo teplo... Tak mě tam očisti pořádně."

Nechala mě, ať jí lížu podpaží, a vysvětlovala Damianě pravidla pozdravení podle protokolu.

„Stačí. Pokračuj v pozdravu," řekla a spustila paži.

Klekla jsem si. Políbila jsem jí nohu a pak zadek na obě půlky.

„Dobře. Pokračuj."

Políbila jsem jí mezi hýždě a lízala jsem jí dírku do zadečku.

„No jo, jen mě očisti. Tam jsem také zpocená.“

Pokračovala jsem ochotně. Dělám jí to ráda.

„A teď Damianu. Hezky ji pozdrav!"

Klekla jsem si před Damianu. Před očima se mi ocitlo její bříško. Krásné, hladké, zaoblené, přitažlivé... Jak ráda bych ho políbila!

Nenašla jsem však v sobě dostatek pohotovosti ani odvahu. Propásla jsem příležitost, která se možná už nebude opakovat. Držela jsem se naučeného postupu a poslušně jsem řekla: „Slečno Damiano, dovolte mi, abych Vám políbila ruku."

Byla jsem zdvořilá, jak mě to Madam naučila. O každou část pozdravení jsem si musela říkat.

„Slečno Damiano, dovolte mi, abych Vám políbila podpaží."

Snažila jsem se to říct klidně, ale v duchu jsem se třásla nedočkavostí.

Zvedla pravou paži. Panebože! Jak ta měla nádherné podpaží! Líbala jsem jí, lízala... Až se mi z toho točila hlava... To hladké, vlahé, jemné podpaží!

„No pořádně! Jako mě!" smála se Aradia.

Nemohla jsem se toho nabažit. Byla jsem odhodlaná dělat to tak dlouho, dokud nedostanu příkaz, abych přestala.

Damiana držela paži zvednutou a užívala si to.

„To stačí, Sandro!" řekla Aradia. „Dokonči pozdrav!"

Damiana už teď sama věděla, která část pozdravení podle protokolu Lady Aradie má následovat. Nastavila mi zadeček. Měla ho útlý, hebký a čistý jako dívka. Políbila jsem jí půlky a vylízala zadní dírku. Andělskou zadní dírku.

Všimla jsem si, že na zádech, na lopatkách, má vytetovaná veliká andělská křídla. Já to věděla: opravdový anděl!

Dokončila jsem pozdravení a postavila jsem se s rukama za hlavou do pozice číslo jedna.

Poštěvák mi stál a slintal. Aradia se obrátila ke klientce.

„Víš, Damiano, ona Sandra se bojí, že se udělá moc brzy. A my také nechceme, aby se udělala dřív, než si na ní vyzkoušíme všechny rituály, které jsi připravila. Takže jí ten poštěváček zašijeme!“

Už zase?! Dnes také?! Blesklo mi hlavou. Mám krásný penis. Ženám se líbí. Ráda se s ním ukazuji. Takže mě ponižuje, když mi ho Madam zašívá.

„Sandra je na to zvyklá. Klienti vyžadují, abych jí dělala plastiku genitálií, a chtějí, aby jim se zašitou kundou tančila striptýz. To ona umí.“

„Opravdu to musí být?“ zeptala jsem se.

„Co?“ zeptala se Aradia jakoby nechápavě.

„To šití...“ zafňukala jsem.

„Musí to být. Je to pro tvoje dobro,“ potvrdila mi Aradia. „A Damiana to chce vidět, že ano?“

„Ano, chci,“ odpověděla Damiana s dětskou radostí v hlase.

Aradia mi sundala okovy ze zápěstí. Dosud jsem totiž pořád stála se spoutanýma rukama za hlavou.

„Tak vidíš, Sandro. Damianě to udělá radost. Na křeslo! A jde se šít!“

Lehla jsem si do lehátka, roztažené nohy do držáků. Zadek jsem posunula na hranu lehátka.

„Ha, ha! Jak ví, co má dělat!“ zvolala Damiana s pobavenou zvědavostí.

Pozorně sledovala, jak to Aradia dělá. Ta mi sešívala kůži na šourku přes poštěváka ohnutého dolů. Šila obyčejnou jehlou a nití. Dělala to zručně a rychle, ale bezbolestné to nebylo. Na to jsem už ale byla zvyklá. Myslím však, že Damiana to viděla poprvé v životě.

„Vytahej jí zatím ty kozy, ať má pořádný bradavky,“ vybídla Damianu.

Ta mi na bradavky nasadila malé plastové baňky spojené hadičkami s přístrojem, který z nich odsával vzduch a nasával mi bradavky do baněk a ještě s nimi cukal. To cukání bylo super! Trochu to bolelo, ale ta stimulace bradavek byla příjemná. Sténala jsem rozkoší a Damiana pozorovala, co to se mnou dělá.

A já jí zírala na kozičky s pevně ztopořenými bradavkami. A na to její bříško.

Lady Aradii dělalo trochu potíže zašít mi poštěváka, aby se překryl úplně, protože mi pořád, více nebo méně, stál.

Když to dokončila, tak mi Damiana sejmula přístroj z bradavek. Rozveselilo ji, jak mi moje zduřelé bradavky trčí nahoru. Vyzkoušela tedy přístroj na svých bradavkách a moc si ho pochvalovala. Já jsem ohromeně zírala jak se její pevné bradavky na drobných ňadrech nalily ještě víc!

„No, vidíš, Sandro, teď vypadáš mnohem líp,“ řekla mi Aradia.

„Ano. Děkuji, Madam,“ poděkovala jsme způsobně.

„Teď předvedu Damianě, co všechno vydrží tvoje prdelka. A Damiana si to také vyzkouší. To bude tvoje další zkouška. Damiana potřebuje vědět, na co všechno se dá při rituálech taková prdelka využít. A ještě předtím podstoupíš zkoušku elektrikou. Kvůli Damianě to určitě ráda vydržíš!“

Lady Aradii určitě neušlo, že se mi Damiana moc líbí. Nevěděla jsem, kam se dívat dřív. Obě byly nahé a krásné. Pohled na ně mě vzrušoval. To jsem nemohla nijak zamaskovat, i když jsem byla zašitá. Chtěla jsem si Damianu užít a získat její přízeň. Co když ji už nikdy neuvidím? Nechtěla jsem zklamat Lady Aradii, za to že mi dopřála, abych ji spatřila nahou. To byla pro mě velká pocta a udělala mi tím velkou radost. Chtěla jsem se jí zavděčit, aby to nebylo naposledy a udělala to zase. To bych moc chtěla!

„Ano, Madam,“ slíbila jsem.

Madam mi elektrody ze svého přístroje nalepila na genitálie. Další pár elektrod mi nalepila na bradavky a připojila je k druhému přístroji. Podala ho Damianě a ukázala jí, jak se přístroj ovládá.

„Dáme ještě do zadečku?“ zeptala se mě.

Tam to nemám ráda.

„Prosím...“ zakňourala jsem.

„Prosím, ano? Nebo prosím, ne?“

Neodvážila jsem se odporovat.

„Prosím, ano,“ pronesla jsem rezignovaně.

Madam zapnula přístroj a volnou rukou přikládala další volnou elektrodu na obnaženou špičku mého poštěváku. Tam to bolelo nejvíc. Vždycky jsem vykřikla. Nedalo se tomu ubránit.

Madam mi pouštěla elektriku do klína a Damiana do bradavek Snažila jsem se to snášet v klidu. Ale samozřejmě, že zkoušely, co vydržím, a tedy přidávaly na intenzitě, dokud mě nedonutily sténat a křičet.

Mám to tak, že některé druhy impulsů mě vzrušují a užívám si je s vášnivou rozkoší, a některé jsou hodně nepříjemné. Oba dva druhy se střídaly a já střídavě sténala bolestí a výskala rozkoší, až jsem se zadýchala.

„No jo, Sandro, takové společné mučení elektrikou má něco do sebe, že?“ zeptala se Aradia, dobře si vědomá toho, co prožívám.

„To má...“ oddechovala jsem.

„Teď nám ukážeš tu tvoji prdelku. Damiana se už na ni těší!“

Ta přikývla, že ano. Dívala se, jak mi Aradia zasouvá do zadní dírky jeden prst za druhým, až tam měla celou ruku, a to dokonce až po zápěstí. Zvládla jsem to bez problému.

„Teď ty!“ vybídla Damianu.

Její drobná ruka do mě vklouzla snadno. Celá.

„Dobře. A teď to udělej takhle.“

Ruku do mě zastrčila opět Aradia a pohybovala s ní dovnitř a ven.

Zatoužila jsem po intenzivnějším zážitku. A také jsem se chtěla před Damianou předvést.

„Milostivá Paní, mohla byste mi prosím strčit do zadku obě ruce najednou?“ poprosila jsem ji.

„Ale jistě, Sandro,“ souhlasila Madam.

Zkusila přidat do mého konečníku druhou ruku. Pak si to rozmyslela.

„Mám lepší nápad! Damiano, strčíme jí tam každá jednu ruku společně!“

Cítila jsem, jak mi hodně roztahuje anální otvor, ale stále jsem necítila bolest. Tak jsem byla vzrušená. Dychtivá. Nenasytná.

„Tak pojď, Damiano. Udělala jsem ti tu místo. Strč tam ruku. Tááák. To je ono!“

Obě ženy měly v mém konečníku každá svou ruku! Vzdychala jsem rozkoší.

„Teď ty sama. Já si to vyfotím,“ vybídla Madam Damianu.

Ta k jedné ruce v mém zadku přidala i druhou a dokonce oběma najednou pohybovala dovnitř a ven. Ona mě šukala oběma rukama!!!

Bolelo to. Vyrušovalo mě to. Prodýchávala jsem a vykřikovala vzrušením.

Damiana pak nechala v mém konečníku jen jednu ruku, ale šukala mě s ní dovnitř a ven, rychleji a rychleji. Prudce. Hluboko.

Aradia vzala ze svícnu jednu z rudých svící.

„Další úkol, který pro tebe Damiana vymyslela je zkouška horkým voskem. To přeci ke každé čarodějnici patří...“

Kapala mi roztavený vosk do vyholeného klína, na genitálie a dokonce na špičku poštěváku. Vosk pálil, tuhl, hřál... A krásně mi zdobil kundičku.

„Hmmm... To je ono, že?“ libovala si Madam

„Anóóó!“

Slastně jsme vnímala žár na své kůži.

Horkost v klíně od Aradie a Damianina ruka v mém zadku mě přiváděly k nepříčetnosti.

Křičela jsem nadšeně: „Jó! To je ono! Jó! Jo-jo-jo!“

„Vidím, že to Sandře nestačí,“ poznamenala Aradia.

„Ne! Nestačí!!!“ vykřikla jsem zuřivě.

„Odpočiň si,“ řekla Madam Damianě. „Vystřídá tě stroj.“

Přistavila šukací stroj. Strčila mi jeho dildo do zadku a spustila ho. Začínala jsem být vyčerpaná. Damiana ze mě nespouštěla oči. Ne, tuhle zkoušku nevzdám!

„Nějak jsi nám ztichla, Sandro! Tak přidáme!“

Lady Aradia zrychlila šukací stroj na dvojnásobek. Už jsem toho začínala mít dost. Dildo šukacího stroje vyvolávalo vibrace mého podbřišku. Damiana na to zírala. Aradia zapnula vibrátor a dráždila mi jím zašitého poštěváka. Dlouho jsem to nevydržela.

„Madam! Já… Milostivá paní, budu mít otrocký orgasmus!“

„No to snad ještě ne! Ještě jsme zdaleka neudělaly všechny zkoušky.“

Vyměnila vibrátor za elektrodu a přiložila mi ji na špičku poštěváka. Zavyla jsem bolestí.

„Tohle bude lepší, viď?“

Zalapala jsem po dechu.

„Ano, je to… lepší…“

Šukání stroje s tvrdým dildem změnilo pocity v mém zadku z rozkoše v peklo. Další elektrošoky nebyly už tak strašné. Dalo se to vydržet a já jsem odevzdaně vyrážela vzdechy a hledala jsem útěchu alespoň v pohledu na prsa Lady Aradie. Za to utrpení to stálo!

Madam vypnula stroj. Myslela jsem, že je konec. Jenže se ozvala Damiana.

„Můžu ještě?“

„No, jistě,“ usmála se Aradia.

Damiana mi strčila ruku do zadku, až po zápěstí, a teď už mě šukala pěstí úplně spontánně. Zírala jsem na ni. Imponovalo mi, s jakým zaujetím to dělá. A dělala to krásně! Už jsem to zase vnímala jako rozkoš. Už jsem se tomu poddala bez zábran.

„Jóóó! Ahhhrrr! Jo! Jo! Jo!“

Vzdychala jsem, vykřikovala jsem a povzbuzovala jsem ji, ať mě šuká ještě víc.

„Dělej! Mrdej mě! Jo! Mrdej mě! Jo!!!“

Řvala jsem v úplné extázi.

„Úúúh! Hááá! Dělej! Dělej! Jo! Jo! Jo!“

Něco takového jsem ještě nezažila. Nadzvedávala jsme se na loktech, abych alespoň trochu viděla, jak mi to dělá.

„Áááhhh!“

Už jsem jen řvala z plna hrdla.

Viděla jsem, jak ji moje reakce těší. Dělala mi to s viditelným požitkem.

Vyrážela jsem svou pánví proti jejím pohybům a narážela jsem se na její ruku. Cítila jsem, že tu ruku mám možná až moc hluboko, ale v tu chvíli jsem byla v takové euforii, že jsem na nebezpečí zranění vůbec nepomyslela.

Aradia mi vibrátorem udělala otrocký orgasmus

„Aúúú, Paní, já to nevydržííím!!!“ kvílela jsem.

„Udělám ti tři otrocké a pak přestanu. Musíš to vydržet!“

Rychle po sobě následovaly moje návaly stavu těsně před ejakulací. Dokázala jsem to zastavit. Ale byla jsem fyzicky i emocionálně úplně na pokraji zhroucení. V tu chvíli jsem vůbec nebyla schopná komunikovat. Jen jsem prodýchávala ten stres. Ani nevím, kdy vyndala Damiana ruku z mého konečníku.

Začala jsem vnímat, až když jsem slyšela Lady Aradii, jak říká Damianě: „Že se nám ta čubinka ale rozvášnila, co? Teď by měla na oplátku vzrušit ona nás, že jo?“

„Hm, to jo,“ souhlasila Damiana.

„Jednou jsem pro Sandru pozvala profesionální striptérku, aby ji naučila striptýz. A naučila jí ho dobře. Chceš, aby ti ho předvedla?“ nabídla Aradia.

„Ano. Na to jsem zvědavá,“ těšila se Damiana.

„Sandro, máš s sebou hudbu?“ zeptala se mě Madam.

Vstala jsem z gynekologického lehátka. Trochu jsem se potácela, než si nohy zvykly, že jsou opět u sebe. Našla jsem svůj mobil a pustila svou striptýzovou hudbu. Damiana se posadila a já jsem jí zatančila.

Svlékla jsem si podprsenku, jediný kus oděvu, který jsem na sobě mimo síťovaných punčoch měla. Až teď jsem si uvědomila, že mám stále kolem krku ocelovou objímku jako obojek. Madam mi ji sundala.

Silná objímka na krku mi dosud bránila sklopit hlavu až dolů. Až teď jsem se mohla pokochat pohledem na svoji vymodelovanou kundu. Pyšně jsem ji zblízka při tanci ukazovala přihlížející Damianě.

Poštěvák, ač zašitý, mi pořád stál. Byla jsem z toho odvázaná. Bývaly čas, kdy se mi za celou lekci nepostavil. Ale nyní, díky zlepšené fyzické kondici a díky výcviku od Madam Aradie v pásu cudnosti, na něj můžu být hrdá.

„Tak co, Damiano, umí to Sandra? Vzrušila tě svým tancem?“

„Hm, docela jo.“ ohodnotila mě Damiana.

„Slyšíš, Sandro? Damianě se tvůj striptýz líbí, ale musíš ji vzrušit ještě víc.“

Klekla jsem si před Damianu. Položila jsem jí ruce na kolena. Nechala si rozevřít stehna od sebe. Ten krásný vyholený klín! Ta hladká malá kundička!

Pohladila jsem jí nohy. Líbala jsem jí je odzdola nahoru. Položila jsem si její pravou nohu přes rameno. Kundička se jí rozevřela a já jí líbala a lízala. Jemně, s obdivem a úctou. Damiana to ochotně přijímala.

„Líbí?" zeptala se jí Aradia. "Dělá to Sandra dobře?"

„Ah, ano," souhlasila Damiana.

Velice nerada jsem se musela odtrhnout od jejího klína.

„Čeká tě poslední úkol, Sandro," řekla Lady Aradia. „Obě dvě nás uspokojíš. A pak ti možná dovolíme, aby ses taky udělala."

Ukázala na lavici.

„Lehnout! Ruce podél těla! Vyber si. Kterou z nás uděláš první?"

I když to neřekla, věděla jsem, že je budu muset udělat lízáním. Také jsem si uvědomila, že se budu smět udělat až s tou druhou. Jenže to nakonec stejně bylo jinak, než jsem počítala.

„Damianu, " rozhodla jsem se. Tím jsem nepřímo řekla, se kterou z nich se chci udělat.

„Dobrá, nejdřív tedy uspokojíš Damianu, ale ty sama se neuděláš. Nemysli si, že nevidím, jak tě vzrušuje!"

Damiana mi nasedla na obličej. Nastavila k ústům svůj klín. Její kundička byla malá, pevná, sevřená. Lízala jsem jí po celém povrchu od poštěváčku až k poševní dírce. Rozjížděla se. Užívala si to.

Dělala jsem jí to ráda. Její kundička mě okouzlila. Ale neměla jsem to snadné. Madam mě při tom dráždila velkým masážním vibrátorem na genitáliích. Otrocké orgasmy se dostavovaly téměř okamžitě. Nemohla jsem se na uspokojování Damiany soustředit, natož si to užívat.

„Co děláš s těma rukama?!" okřikla mě, když jsem si chtěla instinktivně chránit klín. „Dej je za hlavu."

Chytila jsem se za Damianiny boky, ale pořádně lízat jsem jí nedokázala. Měla jsem oprávněné obavy, že se udělám předčasně. Snažila jsem se tomu zabránit a vykřikovala jsem: „Milostivá! Orgasmus! Milostivá! Orgasmus! Prosííím!!!"

„Vidím, že potřebuješ zchladit, co?!" poznamenala Madam. „A mně se chce čůrat..."

Vystřídala Damianu na mém obličeji. Nastavila klín nad má ústa.

„Otevřít pusu! A chlastej!!!"

Její nádherná kunda byla rozevřená, vlhká a voňavá. Bez rozmyšlení jsem jí začala lízat.

„Co to děláš?! Řekla jsem, otevři pusu a chlastej!"

Do mých úst se spustila její moč. Vymočila se do mě a já to všechno spolykala.

Bylo to jako afrodiziakum. Nejen, že jsem ji očistila jazykem, ale okamžitě jsem jí začala vášnivě lízat.

Madam si to vychutnávala. Dychtivě mi nastavovala rozevřené stydké pysky a roztaženou díru do pochvy.

Lízala jsem jí úplně celý klín. Madam vzdychala, nahlas a zadýchaně.

„Nó, hezký! Prdel taky! Jo! To je ono! Hodná čubina!"

Snažila jsem se jazykem proniknout co nejhlouběji do obou dírek. Vylízávala jsem jí úplně všechna zákoutí. Na nos a tváře se mi lepila její šťáva. Vrčela jako šelma.

„Uh! Hááá!" zavyla hlasitě. Věřila jsem, že se udělala.

„Tak a teď to tahle uděláš Damianě!" řekla zadýchaně.

Už už jsem si myslela, že mi dovolí konečně stříkací orgasmus, ale opět mi ho odepřela. Ale vyhlídka na to, že budu ještě jednou lízat Damianu, byla ještě sladší a stala za to.

Panebože, bude to ještě jednou!

Damianu jsem lízala stejně náruživě jako předtím Aradii. Hlavně její půvabnou dírku do andělského zadečku. Konečně se mi podařilo jí najít, rozevřít a vtlačit do ní jazyk! Bylo to rozkošně závratné!

Už zase ten vibrátor! Madam se teď už nedala zastavit. Musela jsem Damianu urychleně udělat. Moc, moc jsem se snažila Damianu přivést k vyvrcholení. Orgasmus se blížil. Bylo čím dál obtížnější se mu ubránit.

„Prosím o dovolení stříkat!“ vyrazila jsem ze sebe. „Prosím!“

„Můžeš,“ řekla blahosklonně Aradia.

Damiana ještě nebyla. Musela jsem udělat hlavně ji. Snažila jsme se to stihnout.

„Prosím!!!“

To patřilo vlastně oběma. Aradii, aby mi dopřála ještě trochu času. A Damianě, aby se už udělala. Přála jsem si, aby si to se mnou užila a opravdu se udělala.

„Řekla jsem, že můžeš! Tak dělej!“

„Dělej!“ opakovala také Damiana.

Nevěděl jsem, co tím myslí. Zda chce, abych jí dodělal její orgasmus nebo zda chce vidět, jak stříkám...

Každopádně jsem se do poslední chvíle snažila ji uspokojit. Nevím, zda nakonec měla pravý orgasmus nebo ne.

Poštěvák se mi ztopořil na maximum a bez ohledu na to, jak moc napínal stehy, kterými byl zašitý, a jak moc to bolelo, když se zařezával do mých zašitých genitálií, jsem cítila osvobozující vyvrcholení. Po týdnu odpírání orgasmu a uzamčení v pásu cudnosti byl ten výstřik mohutný.

„Hezky!“ zaradovala se Lady Aradia.

„Tý jo! To je super!“ zajásala Damiana.

Jejich chvála mi udělala radost. Představila jsem si, že jsem dostříkla až na Damianu, klečící nad mou hlavou. Možné to bylo...

Ještě mi to vytékalo a Aradiin vibrátor spustil nanovo. Damiana mi seděla plnou vahou na hlavě. Dráždění v mém klínu nekončilo a bolest teď už převládala.

„Á, postorgasmická tortura!“ oznamovala vítězoslavně Aradia. „To je mučeníčko, co? Nejdřív týden v pásu cudnosti, a teď tohle... Co je lepší?“

„Tohle!“ odpověděla jsem zadýchaně.

„Jó?“ zasmála se a ještě chvilku mě podrobila skoro nekonečným vibracím.

„Tak co, Damiano, myslíš že by Sandra složila přijímací zkoušku do tvého covenu?"

Obě krásné nahé ženy se postavily nade mě.

„Vždyť už ji vlastně udělala. Jo, já bych jí brala."

Damiana byla spokojená.

Aradia mi přestřihávala švy a vytahovala nitě z mých genitálií.

„Tak vidíš, Sandro, slečna Damiana tě přijala," oznámila mi Aradia.

„Děkuju."

Vstala jsem a podívala jsem se na Damianu

Úplně si mě získala. Nejradši bych jí dala pusu, ale ona sama mě k tomu nevybídla a já se to ve svém podřízeném postavení neodvážila udělat

Když jsem se vysprchovala, byla už Damiana oblečená a spěchala pryč za svými záležitostmi. Bylo mi líto, že jsme si na rozloučenou ani nestačili podat ruce, ani se políbit.

Také Madam svoji krásu už zakryla oblečením. Jenom já jsem zbyla nahá. Poděkovala jsem jí za session. Posbírala a uklidila jsem si své věci. Došla jsem si do auta pro své oblečení a po rozloučení s Madam Aradií jsem vyrazila zpátky domů.

Odjížděla jsem ohromená. Lady Aradia a její nová klientka na mě udělaly velký dojem. Dosud jsem se s okultismem, čarodějnictvím a magií nesetkala. Úplně jsem tomu propadla. Žádné ponižování, sadismus ani pohlavní zneužívání. Tady všechno dávalo smysl. Bolest a sex měly svůj účel. Byly povznášející.

Lady Aradia má už dávno mou úctu, obdiv a oddanost. Nyní mě okouzlila úplně! Tím, jak je atraktivní, empatická, a přeci přísná, důsledná a nesmlouvavá.

A do Damiany jsem se zamilovala. Pro její okouzlující krásu. Pro to, jak dokázala přijímat uctívání svého podpaží. Pro to, jak mi výpraskem vyzdobila zadek. Pro to,

zadní dírky a jak na ni bylo vidět, že si to užívá. Pro to její bříško, které bych tak ráda líbala. Toužím po její přízni, aby se mi dostalo té výsady, že mi ze svého klína poskytne svou zlatou moč a voňavou šťávu...

Mám toho všeho plnou hlavu a doufám, že to bude mít pokračování.