Krutá lekce pro Zuzku
Napsala: Otrok Zuzana
Parkuji před studiem, dveře do studia pootevřené, vystupuji z auta a přebíhám v zimě do studia. Kdybych věděla, co mě dnes čeká, asi tak nespěchám.
Po minulé lekci jsem se před svoji Paní Lady Aradiou zmínila, že na mě byla moc hodná. To jsem netušila, na co jsem si zadělala. Žádost o lekci proběhla před týdnem, telefonicky, úkoly následovaly den po dni. Nebylo to nic úplně nového od stráveného dne v dámských kalhotkách, další den v dámských punčocháčích, nařízené otrocké orgasmy až poslední den před lekcí klystýr a následný zákaz, omezení stravy. Říkala jsem si, ano Paní ví, že s váhou mám problémy a den půstu mi prospěje. Ráno mi přistál ještě poslední úkol a ten zněl:
„Na lekci přijdeš opět v dámském body, dámských punčochách, a navíc budeš mít podvázané koule a na bradavkách kolíčky.“
Říkám si OK, je to něco pro mě nového, ale vím, že Paní takové úkoly občas dává.
A tak vstupuji do studia, hned za dveřmi se svléknu do body a punčoch, mám tam však připraven dámský kabátek, koženou sukni a dámské kozačky. Vše oblékám a v kleče čekám pod schody na příchod své Paní. Tuto sukni jsem měla už minule, ale těsně jsem ji nedopnula, od Paní byl úkol, že musím zhubnout tak, abych sukni příště dopnula. Bohužel se nepovedlo.
Netrvá to dlouho a Paní je přede mnou nebo spíše já před ní. Paní je jako vždy nádherně oblečená v kůži, kozačkách, kabátku a v ruce má bičík. Téměř stejně, jako je její fotka na úvodní straně jejího webu. Uctivě pozdravím podle protokolu a lekce začíná. Dnes je to bez nějakého povídání, Paní mi dává hned najevo, že já jsem otrok – čubka a ona Moje Paní, Domina. Ani se nestihnu moc rozkoukat a už mi nasazuje kuklu, obojek s řetězem a vede si mě nahoru do studia. Zde proběhne převážení a mám další problém. Potvrdilo se nejen nedopnutou sukně, ale i na váze, že opět neplním náš plán. Paní se usměje, ale cítím, že není se mnou spokojená.
Lehce řekne: „Budeš trpět čubko!“
Krátké, jasné, výstižné, co dodat, Lady Aradia je úžasná.
Začne s kontrolou úkolů. Bičík držím v ústech, aby ho prý měla po ruce, když se jí nebude něco líbit. Pochválí kolíčky, ale hned je sundá, bradavky potrápí a kolíčky vymění za své svorky.
Paní ví, že jsem je při jedné z prvních lekcí nedal a bolelo mě to, ale dnes mi řekne: „To je jen začátek. Minule se ti zdálo, že jsem hodná, tak dnes budeš trpět, třeba i brečet, ale nepovolím. Je mi to úplně jedno“.
Svorky velmi silně cítím, ale zvykám si. Dále kontroluje podvázání koulí. Také je celkem spokojená, ale provázek sundává a uváže mi tam silnější, navíc s velkým závažím. To snáším lépe než bradavky, ale začínám tušit, do čeho jsem vstoupila.
Stojím před paní ruce za hlavou, v puse bičík, rozkročené nohy v kozačkách, na koulích se mi blimbá poměrně těžké závaží a na bradavkách cítím velký tlak od svorek.
Další úkol byl, že mám denně cvičit.
Paní mi řekne: „Vyzkoušíme a ukaž mi, jak děláš dřepy“.
Předpažil jsem ruce.
„Moment, počkej,“ řekla paní.
Co to zase vymyslela, projde mi hlavou. Na natažené ruce mi narovná pět bicích nástrojů. Jsou tam důtky, dvě plácačky a bohužel i dvě rákosky.
„Teď budeš dělat pomalu dřepy. Pokud ti některá pomůcka spadne, přidám 10 ran navíc. A dřepy pěkně tak, aby se závaží pokaždé dotklo země!“
Pěkný příkaz. V kozačkách na podpatcích to není žádná pohoda, ale snažím se. Paní mě těch dřepů nechá udělat na konec 50, což je moje denní od Paní určená dávka. Zvládnu to, jen mi při počítání vypadnul bičík z pusy. Na rukách jsem vše udržel, ale jen tak tak. Takže mám navíc „jen“ 10 bičíkem.
Když docvičím, Paní položí řečnickou otázku „Tak, co s tebou, ty čubko, která mi pořád tloustne a nehubne. O kolik je to nad plán?“
To už jsem si odpověděla sama.
„O 5 a kousek“.
„Ano přesně tak, proto jsem ti dala na ruce 5 nástrojů a šestý do huby.“
Je mi jasné, že dnes bude 6x hod kostkou a zadek budu mít zmalovaný, jak jsem ještě nikdy neměla. Ale v minulosti jsem Paní požádala o přísnost a výchovu, motivaci a Paní může použít všech dostupných prostředků, dnes včetně velkého výprasku se stopami na týden i více. Au.
Lekci si paní rozdělí na tři části. Výprask, drezůra ponížením a bohužel místo uspokojení na gynekologickém křesle dnes na závěr opět série výprasku. Prý za trest.
V prvním kole si hodím kostkou. Pořadí nástrojů dnes vybírá Paní, já mám jen šanci „ovlivnit“ počet. Opět platí pravidlo, že když hodím méně než 6 na kostce, kterou Paní používá, házím znovu. Nejvyšší číslo na kostce je 20. Takže mám možnost „vyhrát“ 7 až 26 ran. Celkem 6 nástrojů, že já raději nebyla tiše, že Paní je na mě moc hodná. Házím 3x za sebou, celkem se mi daří 9, 15 až na třetí hod, kdy padne 5 a pak 19. Takže 24.
Paní se pousměje a řekne „Vstaň! A protože dnes bude výprask bolet, budeš mít vždy roubík a přivážu tě, abys ses mi necukala. Proto ta série po třech hodech, abych si tě nemusela pořád odvazovat.“
Aha, už je mi to jasné. Paní mi sundá konečně svorky, závaží na koulích mi nechá. Přiváže mě ke koze, nasadí roubík, nadzvedne sukni a začíná to sázet. Přes roubík počítám a děkuji. Cítím, jak se zadek zahřívá. Paní si to užívá, nechává pauzy, kdy mě dráždí a provokuje, ale hned mi přistanou další. První sérii mám za sebou. Paní použila plácačku, důtky, ale i bolavou rákosku. Lehce jsem si spočítal, že na druhé kolo mi zbyla ještě jedna rákoska, plácačka a bičík, kde mám těch 10 navíc za neudržení v puse. Paní mě odváže, přikáže pozici číslo 4. Vyndá roubík, zapálí si cigaretu, proto ta pozice č.4, abych jí mohla dělat popelník. Potrápí mi bradavky, opět nasadí svorky. Zaskučím, kroutím se, hned mi jedna bičíkem přilétne, ať poctivě držím.
Paní dokouří vstane a čekám co se bude dít.
„Připravila jsem si takové poníženíčko, když ti tak chutná, ty čubko“ řekne Paní.
Co to je, co se děje. Paní přede mě přisune misku pro psa. Do ní vysype jogurt a hodí banán.
„A aby to vypadalo lépe, tak ti to zamíchám“ řekne.
Postaví se a banán špičkou své boty rozšlape v tom jogurtu.
„A teď žer, ty čubko! Nejprve olížeš vše z mé boty, pak ze země a pak vylížeš misku, jako čokl.“
K tomu si mě drží na řetězu připojenému k obojku a bičíkem mě pobízí k důkladnému plnění. Zpětně si pak říkám, ta si na mě vymyslela opravdu poníženíčko. Moc mi to v té kukle nejde, zadek bolí po výprasku a každá další bičíkem je nepříjemná, ale nějak to postupně do sebe dostávám. Uvědomuji si, jaká jsem nicka, čokl, že žeru z bot, země a misky na příkaz své Paní. Misku vylížu, boty i zem jsou také čisté. Paní mi podá kostku a házím si počty na poslední 3 série exekuce. Je to zase takový ten průměr 10, 15, 12. To celkem jde, to snad vydržím. Paní mi opět nasadí roubík, sundá skřipce z bradavek, ty po sundání ještě celkem dost potrápí, přikurtuje mě k lavici a začíná to sázet. Mumlavě do roubíku počítám, bolí to, zadek musí vypadat hrozivě, protože se mi stopy dělají, jen vezme Paní rákosku do ruky, ale přichází poslední rána bičíkem. Paní si mě vyzkouší, jestli je vše splněno. Jsem poctivá a nechci riskovat další tresty, tak se přiznám, že mi ještě dluží 10 ran bičíkem za moji chybu při dřepech.
Paní to evidentně potěší, 10 ran mi přidá a pak řekne: „Jsi poctivá čubičko, to mě těší. Původně jsem si myslela, že dnes to bude za trest bez orgasmu, ale dovolím ti ho. Co ty na to?“
Paní poděkuju a řeknu, že budu moc ráda. Paní mi přikáže pozici číslo 6, v ruce má bičík, kterým si mě usměrňuje, když nedělám vše podle jejích představ. Musím nejprve dosáhnout 5 otrockých, během kterých mi dost silně, naštěstí už jen rukou, mačká bradavky a popohání mě bičíkem.
Po 5 otrockých Paní poprosím „Milostivá Paní dovolte mi prosím udělat se“.
Paní se usměje, přisune přede mě tu misku pro psa a musím se vystříkat do ní. Netrvá to dlouhou a vystříknu. Samozřejmě se vše do misky netrefí, a to se Paní zase nelíbí. Vezme bičík a vše co je mimo misku, musím slízat. Paní mi do toho ještě šlápla a musím to slízat nejen ze země, ale i z podrážky jejích božských botiček.
Paní se na závěr zeptá: „Dnes jsem byla také moc hodná Zuzanko, ty moje čubičko? Příště važ slova, umím toho zdaleka více.“
Řeknu jen stroze: „Ano moje Paní, moc děkuji, jste úžasná“.
Poděkuji dle protokolu za lekci, ustrojím se a s opravdu bolavým zadkem si sedám do auta a odjíždím. Cestou si říkám, Lady Aradia je fantastická Domina, která přesně ví, co se mi líbí a co už je přes, ale moc dobře ví, kdy a jak se přes může dostat. Dnes to pro mě byla krutá lekce, krutá Domina, ale proto ji zbožňuji.
Děkuji Moje Paní, jste úžasná.
Zuzka
