Výprask jako spouštěč změněného stavu vědomí.
Napsala: PhDr.Lenka Křížová
Před více, jak dvaceti lety jsem napsala knihu „Sexuální deviace?“, ve které jsem použila spoustu tehdejší odborné literatury, která byla dostupná. Dalším zajímavým dotazem při našem webináři mi jeden z účastníků, který moji knihu četl, položil otázku na problematiku, kterou jsem v knize rozvíjela a to, z jaké literatury jsem tehdy čerpala při mém tvrzení, že při výprasku se okamžitě v ranách tvoří určitý druh plísně, která způsobuje až halucinogenní stavy. Tuto informaci jsem tehdy čerpala z knihy E. Bornemana, Encyklopedie sexuality, 1993. Po skončení webináře mi to nedalo a zadala jsem tento dotaz AI. Ta mi odpověděla toto: Žádná studie nepotvrzuje, že by při výprasku vznikala plíseň s halucinogenními účinky. Biologicky to nedává smysl – spory nerostou ve vteřinách a halucinogeny se nevstřebávají kůží při úderu. Borneman míchal fakta a mýty. Tato encyklopedie je cennou sbírkou kulturních postřehů, ale její autor často přebíral lidové pověry a historické omyly bez kritického filtru. Možná tuto teorii zaměnil s teorií ergotismu. Plíseň claviceps purpurea, také známá jako námel, rostoucí na žitu, způsobovala ve středověku otravu spojenou s halucinacemi a pocity pálení kůže. Někteří autoři pak volně spekulovali, že pocity pálení plus změněné stavy vědomí při bičování mají něco společného s námelovými alkaloidy. Jde tedy spíš o spekulaci než o vědecký fakt. Skutečné změněné stavy vědomí při výprasku způsobují endorfiny, adrenalin a psychické nastavení, nikoliv plíseň. Je pravda, že knihu jsem napsala před více, než dvaceti lety a teorie, které byly tehdy považovány za fakta už byly postupem času vyvráceny. Autor Encyklopedie sexuality využíval poznatků z historie, antropologie a často citoval staré německé prameny z 18. – 19. století, kde bylo podobných teorií mraky. Ovšem pouze teorií bez jakéhokoliv vědeckého prozkoumání.
Proto chci uvést moji tehdejší citaci v mé knize na pravou míru. Po výprasku nevzniká žádný druh plísně na kůži, ale změněného stavu vědomí lze dosáhnout díky endorfinům, adrenalinu a psychického rozpoložení. Moje jedna bývalá otrokyně to popsala krásně těmito slovy: „Při výprasku se dostanu do stavu, že mám pocity jako bych létala.“ Jde o změněný stav vědomí jako u každé jiné BDSM session, pokud je vedena správně. Očekávání, strach z výprasku a vzrušení se stávají spouštěčem změněného stavu vědomí. Znám případy, kdy někteří mí klienti nebo klientky dosáhli orgasmu pouhým výpraskem. A to není teorie, čerpající z knih, ale moje zkušenost za 30 let mé praxe. Takže shrnu-li tuto úvahu, nemusíte se bát halucinogenních plísní v ranách po výprasku, spouštěčem rozšířeného stavu vědomí jsou zcela jiné faktory, než předpokládali autoři 18. a 19. století, ze kterých čerpal Borneman. A tímto děkuji mému čtenáři, že mi svoji otázkou dopomohl uvést věci na pravou míru.
