Pás cudnosti

Odnaučování otroka masturbaci

Honza je můj nový otrok.
Vlastně staronový.
Kdysi ke mně jezdíval na lekce, ale potom se nějaký čas neozval.
Až teď.
Napsal mi dopis, ve kterém mě žádal spíš o konzultaci, než lekci.
Prý má neustále chuť na sex a masturbuje několikrát denně.
BDSM aktivity omezil, protože měl pocit, že mu jeho sexuální apetit ještě více zvyšují.
Ptal se mě, zda bych mu nemohla nějak pomoci.
Chvíli jsem přemýšlela, zda má smysl ho pozvat na konzultaci, ale nakonec jsem dostala nápad.
Odepsala jsem mu, že konzultace v tomto případě nemá smysl a navrhla mu radikální řešení.
Nebojte, nemám na mysli kastraci, ale dlouhodobé vedení otroka v pásu cudnosti.
Nařídila jsem mu, aby si pořídil vhodný pás cudnosti.
Takový, který bude pohodlný a který by mohl dlouhodobě nosit.
Honza byl mým nápadem nadšen.
Do týdne se ozval, že si pás pořídil.
Poručila jsem mu, aby si postupně zvykal nosit ho a aby mě o každém jeho pokroku informoval.
Po měsíci mi napsal, že pás vydrží mít nasazen maximálně pět hodin.
„Ty se ale šetříš! Měsíc je dostatečně dlouhá doba na to, aby sis zvykl!“ řekla jsem mu do telefonu, když se objednával na první lekci s klíckou.
„Zítra dorazíš v devět ráno, samozřejmě s uvězněným ptákem v klícce, a ve dveřích mi předáš klíčky! Já sama rozhodnu, zda tě odemknu, nebo ne!“ sdělila jsem mu.
Dorazil včas a mezi dveřmi mi podával klíče, jak jsem mu přikázala.
Když se svlékl a já zkontrolovala jeho novou hračku, spokojeně jsem pokývala hlavou.
„Je hezký a praktický. Kdy sis ho nasazoval?“
„V šest hodin ráno,“ přiznal se.
Nespokojeně jsem zakývala hlavou. „Tak takhle by to nešlo!“
Odemkla jsem mu pás a připoutala ho k bondážní židli.
„Mám otroky, kteří vydrží v klícce třeba celý týden! A ty mi po měsíci tréninku řekneš tohle?“
Honza měl tendenci se mnou diskutovat o tom, jak je nošení pásu při erekci nesnesitelné, až mi došla trpělivost.
Pusu jsem mu ucpala roubíkem a začala se věnovat jeho ocasu.
„Takže nejdřív začneme trénováním oddalování stříkání. Vždycky, když budeš mít pocit, že na tebe přichází vyvrcholení, mi dáš znamení a já přestanu.“
Sotva jsem přiložila masážní strojek ke špičce jeho penisu, už huhlal do roubíku, že má chuť stříkat.
Přestala jsem ho dráždit.
„Tohle uděláme padesátkrát za sebou!“ rozhodla jsem.
Honza vykulil oči a zuby nehty se snažil při opětovném dráždění jeho ocasu vydržet nestříkat.
„Pokud nevydržíš a vystříkáš se, zamknu tě znovu do pásu cudnosti a klíče si nechám u sebe celý týden! Teprve potom si pro ně budeš moct dojet!“ vyhrožovala jsem Honzovi.
To ho motivovalo vydržet.
Snažil se opravdu, co to šlo.
A vydržel.
Po padesáti otrockých, jak říkám dráždění otroka těsně k orgasmu bez stříkání, jsem ho rozvázala.
„A teď si ho běž opláchnout studenou vodou!“ poručila jsem mu.
Vykulil na mě oči.
„No nekoukej a mazej!
Poslechl.
„Hotovo, madam!“ hlásil po chvíli a čekal, že bude lekce pokračovat.
„Teď rozpoj klíčky od pásu. Jeden pověsíme na háček na zeď, druhým se znovu zamkni a potom mi ho na chvíli půjčíš!“
Udělal, jak jsem přikázala.
Vzala jsem mu klíček z ruky, nůžkami ustřihla kousek latexu a klíček do něj pečlivě zabalila.
Spoje latexu jsem zalila tekutým latexem a dala ho schnout.
Honza mě pozoroval s otevřenou pusou.
Nechápal, co to dělám.
„Tak! A teď si dáme kávu, než latex zaschne a potom ti dám další instrukce,“ vysvětlila jsem Honzovi.
Zatímco popíjel kávu, zvědavě hypnotizoval schnoucí latex.
„Tady máš svůj klíč!“ podala jsem mu zapečetěný klíč latexem.
Nechápavě se na mě podíval.
„Přesně v osm hodin večer mi pošleš fotku s časem, že je klíč stále v latexu. Já pak rozhodnu, zda můžeš latexovou schránku rozkuchat a klíč vytáhnout. Pokud ho vyndáš dřív, dostaneš na příští lekci sto ran rákoskou! A do další lekce seženeš trezorek, do kterého ti vždy klíček dám. Kód budu znát jen já. A povím ti ho vždy, když rozhodnu, že je čas tvůj ocas vysvobodit! Kód každou lekci změním. Je ti to jasné? Tahle latexová schránka je jen provizorní řešení! Opovaž se nevydržet!“
„To jako nebudu celý den stříkat?“ zeptal se Honza hloupě.
„No samozřejmě, že nebudeš! A délku nošení pásu cudnosti budeme postupně prodlužovat! Jen tak se odnaučíš časté masturbaci, chlapče!“
„Tak to bude tedy peklo!“ vydechl Honza a schoval si klíč do peněženky mezi drobné mince.
„To je vše! Můžeš jet do práce. A večer budu čekat na fotku!“ připomněla jsem mu na rozloučenou.

Tak uvidíme, zda chlapec vydrží…