„Život je velká radost - smrt velké odříkání. Proto si užijte života co nejvíce - TEĎ HNED!“
Satanská bible, Kniha Satanova
Po úspěšném vyvolání démona Beliala se Sandra připravuje, aby posloužila Lady Aradii a Velmistrovi Alestairovi jako lidská oběť pro vyvolání pána temnot Satana.
Věděla jsem, že to přijde, a tak mě e-mail od Lady Aradie nepřekvapil.
„Milá Sandro!
Konečně se blíží den D, kdy nás navštíví velmistr A. Crowley. Napsala jsem mu, že se nám podařilo vyvolat démona Beliala s kněžkou Damianou, a tak jsme se rozhodli, že se pokusíme vyvolat samotného Pána temnoty. Velmistr přijal mé pozvání na příští pondělí ve 14 hodin. Obřad bude dost podobný obřadu, který jsi už absolvovala, ovšem bolestivější. Vyvoláváme přece samotného Satana. A připrav se na to, že Velmistr je příliš náročný a perverzní muž, takže mu budeš muset ve všem vyhovět. Těším se na tvoji návštěvu. Aradia"
Byla to pro mě čest a také zodpovědnost. S poděkováním jsem pozvání přijala. Vyjádřila jsem také své obavy, zda to zvládnu, a poprosila jsem Lady Aradii o podporu. Ta však věděla, jak ve mě vyvolat chtíč, touhu a dychtivé očekávání. V následujícím e-mailu mi uložila, abych se uzamkla na týden, až do seance, do pásu cudnosti. Uposlechla jsem okamžitě, jak je mým zvykem, a dobře jsem udělala. Brzy mi přišla zpráva:
„Pošli fotku na WhatsApp."
Madam ví, že je na mě spolehnutí, že úkoly důsledně plním, ale občas si to přeci jen ověří. Neprodleně jsem vyfotila své genitálie v pásu cudnosti a fotku jsem poslala.
„Výborně!" stručně mě pochválila.
Před vyvoláváním démona Beliala jsem připravovala své tělo denně pitím sklenky své moči. Udělala jsem to i nyní a napsala jsem dotaz Lady Aradii, zda je to tak správně.
Tentokrát mi Madam tlumočila odpověď samotného Velmistra. Prý se podivil, proč se na to ptám, že pití vlastní moči večer a po ránu je přeci samozřejmostí. Cítila jsem se trochu provinile a v odpovědi jsem madam ujistila, že jsem se o tom chtěla jen přesvědčit a že samozřejmostí je pro mě i pití moči Lady Aradie a Velmistra Alestaira.
Vzápětí jsem své horlivosti zalitovala. Počítala jsem s tím, že na to dojde, ale výslovně jsem si o to přeci jen říkat nemusela. Uvědomila jsem si totiž, jak nepříjemné bylo pít moč přímo z penisu Mastera Thomase. A to má být Velmistr ještě perverznější...
I přes takovou vyhlídku jsem při té představě cítila zvrácené vzrušení a zvědavost. S Lady Aradii mám už roky bohatých zkušeností. Jak moc velké perverznosti by musel Velmistr vyžadovat, aby mě dokázaly překvapit?
Zůstávala jsem tedy celé dny v pásu cudnosti a pila jsem ráno a večer svou moč. Připravovala jsem své tělo, a také duši, na vyvolávání Satana.
Obzvlášť ranní dávky moči dokázaly vrchovatě naplnit velkou sklenici. Na konci týdne mi pití vlastní moči už přinášelo dokonce fyzické vzrušení. Její chuti jsem přivykla a vnímala jsem ji jako příjemnou.
Po pár dnech jsem si na uzamčení zvykla. Pás cudnosti mi sice občas překážel, ale většinu času mi příjemně stimuloval genitálie a rozptyloval stres. Byla jsem vyrovnaná a očekávala jsem den obřadu.
V pátek jsem však poznala, jak velkou moc prostřednictvím pásu nade mnou Lady Aradia má. V e-mailu mi poslala poslední pokyny.
„V pondělí dorazíš hezky a svůdně oblečená v pásu cudnosti. Budeme tě čekat přesně ve 14 hodin. Aradia"
Pouhá komunikace s Madam stačila vyvolat dlouhé úporné erekce v sevření pásu cudnosti. Zprvu mě to příjemně vzrušovalo, ale po delší době to už bolelo. Dalo se to rozchodit, ale když jsem se posadila, tak se to vracelo. Trvalo dlouho, než jsem se opět zklidnila. Ale v neděli, den předem, byl můj klid pryč. Kdyby jen Madam věděla, jaké to je v pásu cudnosti, co to s člověkem udělá...
Byla jsem v něm už moc dlouho. V neděli jsem byla už tak nadržená, že jsem se nedokázala na nic soustředit. Myslela jsem už jen na jedno. Kdy se konečně už vystříkám. Bylo mi jedno kdy a s kým. Hlavně už aby to bylo.
Byla jsem tak nadržená, že jsem byla odhodlaná uspokojit i perverzní chtíč samotného Satana. Byla bych šťastná, kdyby se mi podařilo vzbudit jeho žádostivost. Byla bych zklamaná, kdyby se nám ho nepodařilo vyvolat. Věděla jsem, že mě čekají těžké zkoušky.
Večer před obřadem jsem dlouho nemohla usnout. Hlavou se mi honily představy o Lady Aradii a Velmistrovi Alestairovi plné sexu a perverzností. Ano, chtíč podněcoval moji představivost až do příliš odvážných fantazií. V uzamčeném klíně se mi rozlévala horkost... Nakonec jsem přeci jen usnula.
Ráno mi mé tělo dopřálo jednu a půl sklenice ranní moči. Moje první myšlenka patřila seanci u Lady Aradie. Vyspala jsem se z erotických fantazií a uvědomila jsem si, že předmětem seance bude rituál, při kterém budu obětí já, a moje zkoušky budou pro Velmistra nejspíš záminkou pro jeho perverze.
Odpoledne jsem se připravila a oblékla podle pokynů. Když jsem parkovala před studiem, stálo tam už jedno auto. Velmistr... Ruce se mi třásly nervozitou.
V Satanské bibli jsem se dočetla:
Mužští účastníci nosí při satanském rituálu černý oděv. Mohou zakrývat i tvář. To umožní vyjádření emocí a omezuje odvádění pozornosti. Ženské účastnice nosí oděvy, které jsou sexuálně vzrušující, starší ženy mohou být v černém. Muži mají rituální oděv na sobě po celý obřad. Černá je zvolená proto, že symbolizuje pekelné mocnosti. Ženy mají sexuálně přitažlivé oblečení, aby vyvolaly u mužských účastníků vzrušení, a tím zvýšily produkci adrenalinu, což zajistí lepší účinek obřadu. Jako oltář je užívána žena, nahá, částečně zakrytá nebo oblečená, podle potřeby rituálu. Nezbytný je pentagram jako symbolické znázornění Satana.
Vystoupala jsem po schodišti do patra a vstoupila jsem do místnosti. Vše bylo jako v Satanské bibli. Osvětlení svícemi a rituální předměty v prostoru pro oltář. Tím jsem měla být já.
Lady Aradia a Velmistr Alestair Crowley měli rituální oděv. Madam měla na sobě dlouhé černé šaty s rudým lemováním, s vysokým červeným límcem, dekoltem a vysokým vykrojeným rozparkem vpředu odhalujícím její dlouhé nohy v síťovaných punčochách až těsně pod rozkrok.
Velmistr byl oblečený v úzkém dlouhém splývavém černém plášti. Tvářil se vážně a vypadal jako Nosferatu. Pod rozepnutými knoflíky mu trčel ztopořený penis.
Měla jsem uloženo, že mám přijet svůdně oblečená. Tak jsem tedy přijela. Představovala jsem si, že budu Velmistra svádět. Nechám se od něho svléct, odemkne mi pás cudnosti a polaská se s mým klínem, vyholeným, rozpáleným, plným chtíče...
Došlo mi, že tohle bych v této situaci zkoušet neměla, ačkoliv jsem viděla, že jsem na oba udělala svým příchodem a ustrojením dobrý dojem.
„Ah, Sandro, tobě to sluší!" uvítala mě Lady Aradia. „Zde je Velmistr Alestair Crowley."
Pozdravila jsem ho zdvořilým úklonem hlavy.
„Hmmm!" zamručel uznale. „Hezká kočička."
„Ano, je krásná," souhlasila Madam.
Rozepnula jsem zip své krátké kožené bundy. Pod ní jsem měla už jenom luxusní černé krajkové prádlo.
„A vyzývavá... hmmm!" rozplýval se Velmistr.
„Pro tebe máme také připravené obřadní roucho. Svlékni se," pokynula mi Aradia.
Odložila jsem si bundu, košilku..
Velmistr toho využil, aby mě osahával.
„To je tělíčko!" liboval si.
„Jsem ráda, že se Vám líbím, Pane," řekla jsem potěšena jeho zájmem. Cítila jsem na sobě jeho ruce, které rychle našly má intimní místa.
„Čubička je krásná. A kozičky má hezký. A poštěváček taky krásný!"
„Ten pro Vás ještě upravím, pane," slíbila mu Lady Aradia.
„Doufám, že se budeš snažit, aby Satan do mě vstoupil," obrátil se Velmistr přímo na mě.
„Budu se snažit ze všech sil, Pane.“
„Kalhotky taky dolů!" připomněla mi Madam.
Spustila jsem je ke kotníkům na červené lodičky s vysokými podpatky a odložila jsem je.
„Pás cudnosti si také sundej. Zašiju tě."
Vyprostila jsem genitálie a dopřála jsem Velmistrovi pohled na ně.
„No to je tedy poštěvák!" poznamenal vzrušeně.
„Nachystala jsem ti tyto obřadní šaty. Oblékni si je," podala mi Madam krátké černé šaty s tenkými ramínky. Oblékla jsem se do nich. I v tomto obřadním oděvu jsem vypadala sexuálně vyzývavě. Punčochy a podprsenku jsem si směla nechat.
„Než začneme s úpravami tvého poštěváku, tak hezky pozdravíš, že?"
Věděla jsem, co je slušnost, a nezaváhala jsem. Nejdřív jsem pozdravila paní domu a pak návštěvu.
Lady Aradia mi nastavila k políbení pravou ruku a pak pravé podpaží. Měla ho krásně vyholené, zřejmě úplně čerstvě. Nejenže jsem ho políbila, ale pokračovala jsem dál. Olizovala a do úst jsem nasávala její hebkou, vlahou pokožku.
Okamžitě se mi zrychlil dech a pan Alestair si všiml, že jsem se vzrušila.
„To chutná, viď, čubko?"
Zajel mi rukou pod sukni a našel mého poštěváka.
„Chutná to? Poštěvák ti roste, no jo!"
Madam svěsila paži.
„Prosím o druhé podpaží, Paní," dychtivě jsem vzdychla.
„Jo, vždyť jsem si ho kvůli tobě dneska vyholila," zasmála se a zvedla druhou paži.
„Moc Vám děkuji, Madam."
Tahle její pozornost mi udělala velkou radost.
„Co mi to děláš? Podívej se, jak tečeš. Vždyť jsi mokrá! Olízej si to!"
Z poštěváku mi kapala šťáva Madam na šaty. Pán nabral mou šťávu na prst a dal mi to olízat.
„Ta je nadržená. A jak má toho poštěváka mokrýho!"
Dotýkal se mi ho. Až se mi ztopořil.
„Ta je, co?" poznamenala Aradia významně.
„Těšila ses na pana Crowleyho?"
„Ano, moc!" co nejvíc jsem se snažila využít každý okamžik, každou vteřinu, kdy mi dovolila uctívat její úžasné podpaží. A snažila jsem se, aby jí to bylo příjemné.
„Moc jsem se těšila," dodala jsem ještě jednou. A na mysli jsem měla právě tyto opojné okamžiky.
„Pokračuj v pozdravu," napomenula mě. „Soustřeď se!"
Políbila jsem jí nohu a pak zadek. Obě půlky. Její síťované punčocháče měly v klíně a přes zadek velký otvor. Mohla jsem se svými rty dotýkat její holé kůže.
„A teď pozdrav pána!"
Pozdravila jsem ho stejným způsobem. Když mi dával políbit ruku, schválně jí nechal v těsné blízkosti svého penisu, abych ho měla přímo před obličejem, těsně u mých úst. Pozdravení jsem zakončila políbením jeho zadku přímo na holou kůži.
„Pořádně, ať cítím i ten jazyk!"
Jak povznášející bylo líbat podpaží Lady Aradii, tak ponižující bylo v kleče líbat zadek muži, i když to byl Velmistr.
Myslela jsem, že je pozdrav kompletní, ale zadržel mě a, dokud jsem klečela, strčil mi před obličej penis.
„To taky?!" uniklo mi s poněkud zděšeným tónem.
„Jo, péro taky," vydechl rozkošnicky.
„Ano, pane," odpověděla jsem rychle, aby si moje zaváhání nevykládal jako nedostatek oddanosti.
Dotkla jsem se ho svými rty.
„Hezky olízni ty kapičky," vzdychl.
Jazykem jsem slízla kapky šťávy na špičce jeho žaludu. Pak už jsem ho odhodlaně vzala do úst a líbala jsem jeho penis od žaludu až ke kořeni.
„To zatím stačí," řekl Velmistr. „Přejdeme k obřadu."
„Myslíte, Velmistře, že Sandra dokáže vyvolat Satana, aby do Vás vstoupil?" zeptala se Aradia.
„Má k tomu velké předpoklady," potvrdil.
Lady Aradia mi pokynula.
„Tak pojď. Nejdřív tě upravím. Na křeslo... Nohy do praku!"
Položila jsem se do gynekologického lehátka. Vyhrnula jsem si šaty k pasu a nastavila jsem svůj rozkrok.
„Dneska máš ten poštěvák nějak velkej," všimla si, že je po líbání jejího podpaží ztopořený. A musím přiznat, že k tomu přispělo i líbání penisu pana Crowleyho.
„Byla jsem zamčená v pásu cudnosti celý týden," vysvětlila jsem na omluvu.
„A co jsi ještě musela dělat každý den? Řekni pánovi."
„Musela jsem každé ráno a večer vypít sklenici své moči," řekla jsem zahanbeně.
„To je v pořádku," odpověděl pan Crowley vážně.
„Podle knihy Leviathanovy jsi provedla oběť živlu vody. A to jsou chcanky..." poučila mě Aradia.
„Chtěla jsem být připravena," přisvědčila jsem.
Začala mi zašívat poštěváka pod volnou kůži genitálií.
Při tom mě poučila: „Během celého rituálu budeš mlčet. I když tě bude cokoliv bolet, tak nesmíš vydat ani hlásku. Je ti to jasné?"
„Ano, Paní."
„Ta má toho poštěváka dneska nějak naběhlého. Asi se těšila," usmála se.
Také Velmistr se pousmál.
Pohlédla jsem nervózně na něho. Penis mu pořád stál.
„Nějak se klepe, děvče," všimla si Madam.
„A to je jen začátek," podotkl Crowley.
„Co myslíte, ještě šít? Dnes je nějaký velký..." zeptala se.
„No jistě. Zašije ho celého, aby koukala jen špička," rozhodl Velmistr.
Na šití jsem zvyklá, ale už to bolelo.
"Tak!" Utrhla zbytek niti. Prudce to zabolelo.
"No, nemám nůžky," ušklíbla se.
Zašila mi poštěváka tak, že byla vidět jen špička poštěváku mezi mladě vypadajícími stydkými pysky.
„Ještě lež! Víte, Velmistře, minule při vyvolávání Beliala jsme jí udělali na tělo pentagram z provazů. Nyní, pro vyvolávání Satana, jsem vymyslela, že na jejím těle uděláme pentagram z jehel."
Zapíchala mi jehly pod kůži na vyholené místo nad stydkou kostí. Deset jehel vytvořilo pentagram.
„Přistoupíme k rituálu. Vstaň!"
Postavila jsem se na nohy a prohlížela jsem se v zrcadle. Moje nová vulva byla úhledná a velká. Nad ní v klíně jsem měla z jehel v kůži vytvořený obrazec pentagramu.
Stáhla jsem si lem šatů dolů přes boky a cudně jsem svůj klín skryla.
Lady Aradia mi nasadila na hlavu kuklu. Také Velmistr Crowley skryl svou hlavu do černé kukly, aby výrazy v našich obličejích nerozptylovaly soustředění na rituál. Nesměla jsem ani mluvit ani sténat, ať se děje, co se děje, abych nenarušila rituál.
„Klekni si," řekla Aradia a ukázala na prostor pro obřad obklopený rituálními předměty a osvětlený svící.
Moje tělo mělo sloužit jako oltář, na kterém se budou vykonávat symbolické oběti.
Klekla jsem si před Satanskou bibli, hlavu opřenou o zem, ruce natažené dopředu. Čekala jsem, co se bude dít.
Nade mnou se ozval hlas Lady Aradie: „Sandro, víš, jak se řekne zlo anglicky?"
„Evil", odpověděla jsem.
„Ano," navázala Aradia. Vzala do ruky připravenou knihu, přisedla ke mně a pokračovala: „Křesťané totiž tvrdí, že Satan je zlo. A víš, co znamená zlo v angličtině pozpátku?"
„Live," pronesli jsme oba současně.
Pohladila mě rukou po tváři.
„Ano. Satan totiž není zlo. Satan je život. Satan je užívání si rozkoší pozemského světa. Jako první věc, kterou uděláš, políbíš Satanskou bibli."
Udělala jsem to.
„A pustíme se do rituálu."
Vkleče na čtyřech jsem čekala, co se bude dít.
„Musíme tě obětovat čtyřem živlům, kterými jsou oheň, voda, vzduch a země."
Udělala pauzu a nadechla se.
„První oběť bude spočívat v tom, že si lehneš na záda."
Udělala jsem to.
„Kniha Satanova, živel ohně."
Pan Crowley mi na její pokyn vyhrnul šaty nad boky. Roztáhla jsem nohy a paže.
Aradia pokračovala: „Obětujeme tuto ženu pomocí živlu ohně Satanovi, a tím ho vyvoláme."
Nabrala z nádoby rozpuštěný vosk do kelímku a lila mi ho do klína. Pan Crowley mě tahal za bradavky. Přes zažívanou bolest moje vzrušení rostlo.
„Zalijeme pentagram do rozpáleného vosku... Vyvoláváme Satana, pána pekel! Pána rozkoší!"
Horký vosk mi zaplnil klín a spaloval moje genitálie.
„Zalijeme celý klín. I toho poštěváka."
Ovládala jsem se. Ani jsem nevzdechla.
„Dobrá. První oběť jsi splnila," konstatovala spokojeně Lady Aradia. „Druhá oběť, kterou musíš podstoupit, patří démonovi Leviathanovi, což je voda. Tato oběť spočívá v tom, že vypiješ naše smíšené chcanky, moje a pana Alestaira Crowleyho. Klekni si!"
Přemístila jsem se z lehu do kleku na obou kolenou.
Aradia se vymočila do sklenice. Podala jí Alestairovi. Slyšela jsem, jak proud jeho moči zurčí a mísí se močí Lady Aradie. Ta zatím pokračovala v rituálu s voskem.
„Ještě tu mám krásně černý vosk. Kampak ho dáme? Na ten poštěvák?"
Vkleče se přímo nabízel. Bolestivý rituál erekci mého poštěváka neoslabil. Naopak, byla jsem tak nadržená a plná chtíče a touhy po Satanovi, že ještě zesílila.
Aradia mi nalila horký černý vosk přímo na obnažený žalud, který vyčníval ze zašité vulvy pokryté ztuhlým voskem. Pálilo to pekelně, ale byla jsem na vlně euforie, že jsem to vnímala jako rozkoš.
„Tomu říkám černá mše!" radovala se Madam.
Pan Crowley vrátil Aradii sklenici doplněnou jeho močí.
„Takže druhá oběť," podala mi sklenici. „Vypij to! Vypij smíšené chcanky moje a Velmistra!"
Upravila jsem si kuklu, abych mohla sklenici přiložit k ústům, a na jeden nádech jsem její obsah vypila. Byla jsem připravena, že to bude horší. Jejich moč však byla čistá, bez pachutí. Chutnala docela příjemně. Měla jsem dokonce pocit, jako bych se s nimi tak nějak propojila.
Vrátila jsem prázdnou sklenici Lady Aradii.
„Výborně! Máme tedy druhou oběť splněnou," řekla. „Další oběť je oběť Luciferova, což je vzduch."
Ukázala na červenou lavici:
"Sem si lehneš."
Položila jsem se na lavici.
Aradia pokračovala: "Vzduch obsahuje blesky, výboje, bouři. To znamená..."
Zarazila se.
„Podívejte se, pane, na ten její černý poštěvak! Jak jí vylézá!"
Ano, byla jsem neobyčejně vzrušená.
„Už jí můžeme ty jehly vyndat. Pentagram splnil svůj účel při oběti živlu ohně," řekla Aradia.
Vytahala mi všechny jehly z kůže na klíně.
„Přistoupíme tedy k dalšímu živlu. Je to živel Luciferův," oznámila mi.
Pochopila jsem, že půjde o elektriku. Připravovala si elektrický přístroj.
„Nebude to jednoduchá oběť. Bude to velmi bolestivá oběť."
Přicvakala mi svorky elektrod na genitálie a pouštěla mi do nich proud. Snažila jsem se prodýchat bolest.
„Ó, já vím," řekla Aradia s účastí.
Zvyšovala intenzitu. Bolest se zvyšovala a já jsem si ulevovala dýcháním.
„Já jsem ti řekla, abys u toho mlčela!" okřikla mě.
Na kundičce mě to štípalo a pálilo.
„Jako by jí něco bolelo! Cha, chá!" pohrdavě se vysmívala mému úsilí.
„Musíš to vydržet," nabádala mě Aradia. „Myslím, že Satan už přichází."
Přes zakoušenou bolest se mi poštěvák topořil!
„A přidáme..."
Bolest se zvýšila. Propnula jsem se v páteři.
„A pak to bude na bradavky!"
Zoufale jsem zavrtěla hlavou. Kukla skrývala výraz mé tváře. Nemohla jsem dávat najevo své emoce. Jen jsem přerývaně dýchala a syčela sevřenými ústy. Alister zálibně mručel.
„No jo, asi jí to bolí," konstatovala madam spokojeně. „Vyhrň si ty šaty!"
Pan Crowley mi pomohl. Stáhl mi vršek šatů a podprsenku z prsou dolů. Aradia mi přicvakala svorky vodičů na odhalené bradavky.
„No jo... Tady to bude bolet!"
Elektřina mě nutila cukat tělem. Ale já jsem to přemáhala. Držela jsem ústa pevně sevřená a intenzivně jsem dýchala nosem. Snažila jsem se nepohnout tělem a fyzické vypětí jsem uvolňovala kýváním hlavy ze strany na stranu.
Přidala. Tlumeně jsem zaúpěla. Velmistr se krutě zachechtal.
Kukla na hlavě ve mě vyvolávala stísněný pocit. Průzorem jsem viděla jen strop nad sebou. Začínala mě přemáhat panika. Dech se mi zrychloval.
„Satan už přichází," řekla Aradia s nadějí v hlase, jako by ani moji trýzeň nevnímala. „Aspoň ještě chviličku. Musíš... Satan se blíží!"
Ztlumila elektriku a sundala mi svorky z bradavek.
„Jestli si myslíš, že to je konec, tak není. Uděláme to jinak. Jestli si myslíš, že sis pomohla, tak nepomohla."
Jehlami mi propíchala bradavky, každou ve dvou směrech. Ani to moc nebolelo, ale třásla jsem se strachem.
„Obrácený kříž," vysvětlila mi, co mi provedla s bradavkami. „To pomůže Satana přivolat. Tak se mu budeš líbit."
„Každá oběť bude horší a horší. Čím bude oběť těžší, tím spíš Satana přivolá," vysvětlovala mi dál.
Připnula svorky elektrických vodičů na jehly v mých bradavkách a pustila do nich elektriku. Ta pronikala dovnitř. Už mi unikalo z úst potlačované sténání.
„Jsi velice šikovná. Zatím si vedeš dobře. Myslím, že Satan se už pomalu vtěluje do pana Alestaira."
„Pomalu, ale jistě," potvrdil velmistr.
„Ještě chviličku.... Jsi šikovná. Zatím si vedeš velice dobře," chlácholila mě Paní.
Ještě na pár okamžiků mě vystavila působení elektřiny, než dosáhla hranice, kdy jsem to vydržela snášet tiše.
„Takže třetí oběť máme za sebou," pronesla spokojeně.
Odpojila elektrický přístroj. Na velmistrovi už bylo znát, že přítomnost Satana se blíží.
„Počkej, pohrajeme si s těmi bradavkami že? No jo..."
Pomalu jednu po druhé vytahali jehly. Pan Crowley mi upravil zpátky šaty. Lady Aradia se opět ujala slova. Soustředila se na obřad.
„Poslední oběť je oběť knihy Belialovy. A Belial, ten zosobňuje živel země. Takže se hezky otočíš, protože živel země, to jsou rostliny rákos, bambus... To znamená výprask. Lehnout hlavou tam!"
Obrátila jsem se na břicho. Moje hlava a tělo směřovaly ve stejném směru od začátku obřadu.
„Minutový výprask přes zadek," přikázala a dodala: „Od pana Alestaira. Já to budu sledovat."
Výprask začal. Pan Crowley použil silnou rákosku.
„Minuta je někdy dlouhá doba," podotkla Lady Aradia.
„Ahhh!" uniklo mi po sedmé ráně hlasité vydechnutí.
„Když budeš kňucet, tak dostaneš přes kundu!" napomenula mě Madam.
Snažila jsem se sevřít ústa a dýchat opět nosem. Osvědčilo se to.
Patnáct ran. Pán mlčel. Můj dech se zrychloval. Madam vše napjatě sledovala.
„Ještě to není minuta. Ještě chviličku..."
Sedmnáctá rána.
„Vyvoláváme tě, Páne pekel..." pronesla pevným hlasem.
Osmnáct.
„...a života..." pokračovala
Další rána.
„...a rozkoší."
Dvacet, dvacet jedna.
„Satane!" oslovila ho paní Aradia.
Ještě další dvě.
„Zhmotni se v Alestairu Crowleym..."
Ten pokračoval v mém výprasku čím dál rychleji. Prodýchávala jsem v rytmu úderů. Dalších sedm ran bolelo víc a víc. Po třiceti dokončila Aradia poslední větu.
„...a přijď mezi nás!"
Ještě jedna rána a následovalo ticho.
Lady Aradia řekla vážně: „Myslím, že Satan se zjevil."
A pak dodala už s radostí v hlase: „Sundejte si kukly a půjdeme si hrát. Sandro, vstaň. Ty půjdeš na křeslo."
Pomohla mi stáhnout těsnou kuklu z hlavy. Pan Alestair Crowley už jí měl dole. Stál v napůl rozepnutém černém plášti a usmíval se na mě. Jistě si všiml, že se můj pohled zastavil na jeho penisu a varlatech, které z rozepnutého pláště vyčnívaly.
Žádnou fyzickou změnu jsem na něm nezpozorovala, ale jeho osobnost se změnila. Už nebyl tak perverzní a přísný. Byla na něm patrná radost ze života, dychtivost po sexu.
Začal mi být sympatický a přitažlivý. Poznala jsem, že mě nechce ponižovat a dělat mi bolest, ale že si chce se mnou užívat a vyvolávat ve mě rozkoš, a pokud působí bolest, tak jen ke stupňování rozkoše. Zatoužila jsem po jeho penisu a spermatu, a to upřímně. Dříve bych si nepomyslela, že po tom budu toužit.
Položila jsem se na lehátko, roztažené nohy do držáků a vystavila jsem svůj klín. Vyholený, zašitý, potřísněný zaschlým černým voskem.
„Tak, podíváme se na tebe..."
Zasunula mi do řitního otvoru prst. A přidávala další.
„Vyvoláváme tě Pane pekel, opakovala Aradia. Snad chtěla mým vzrušením posílit jeho přítomnost. „Zůstaň s námi a pohleď na tuto ženu!"
Svěrač se mi uvolnil a její prsty pronikly do mého konečníku
„No, pěkný to máš," ocenila můj zadeček.
Bylo mi jasné, co ho čeká, a byla jsem na to připravená.
S požitkem, avšak tiše, jsem vzdychala a užívala jsem si rozkoš, kterou mi Madam poskytovala. Nastavovala jsem jí ochotně svůj zadeček. Druhou rukou mi seškrábala vosk z kundy.
„Pryč s tím voskem... Tak nám ji ukaž, ať se na ni podíváme," zasmála se.
„Ha-ha-ha..." také Satan v osobě pana Crowleyho se shovívavě pousmál našemu snažení.
Aradia měla v mém zadečku už všechno prsty.
„No, ukaž... To je ono," povzbuzovala mě. „Ukaž, co se do tebe vejde!"
Můj zadek pohltil celou její ruku. Cítila jsem ji v konečníku.
„Pěkně ti připravím tu tvoji díru pro Satana."
„No jo, to je děvka podle mého vkusu," ujistil ji.
„A teď přijde tvůj hlavní úkol: Uspokojit Pána pekel. A až si Pán užije, pak také uspokojit mě."
Satan mě chtivě osahával. Aradia mi dál projíždela rukou anální díru.
„Za to, jak byla poslušná, si může vybrat," řekl shovívavě.
„Tak koho prvního, co? Máš na výběr, " nabídla mi Madam.
„Tak co? Cha, cha, chaaa!" rozesmál hlasitě se Satan mým rozpakům.
Nechtěla jsem ho rozhněvat nebo urazit tím, že bych mu nedala přednost. Naznačila jsem pohledem, že jemu.
„Pána nejdřív!? Dobrá," souhlasila Aradia. "V jaké pozici ji chceš?
„Takhle," zachrčel dychtivě Satan. A dodal: „Pro začátek…“
„Tak jo. Já jí zatím budu šukat prdel. Tak, a hezky kuř," pobídla mě. "Já ti mezitím rozjedu ten zadek."
Satan vystoupil ke mně na gynekologické lehátko, klekl si nad moji hruď a nastavil mi penis před ústa. Vzala jsem ho do nich a dělala jsem, co mi Madam přikázala. Ona sama mi strčila do zadečku dildo.
„Já jsem jí připravila malýho čuráka do toho zadku," konstatovala, což neznamenalo, že je zklamaná. Naopak, byla ráda. "Já jí dám většího," oznámila nadšeně. A hned mi ho tam dala. Cítila jsem, jak mě rozevírá.
„No, pořádně kuř, Sandro. Hezky. A já tě pořádně vyšukám."
Šukala mě umělákem a mě se to líbilo.
„Kouříš? Pořádně kuř!" pobízela mě.
Dbala na to, abych se soustředila na uspokojení Pána. Ten neříkal nic. Jen slastně mručel. Penis mu ztvrdl.
„Trošku toho poštěváčka seřežeme. Rukou to bude asi lepší," bitím zklidnila mého poštěváka, který se topořil a hrozil předčasnou ejakulací.
„Hezky se snaž! Pořádně tou rukou tě..."
Místo dilda mi strčila do zadku ruku.
„No jo! Ještě si pomůžeme trošku, aby se ti to líbilo. No, pořádně kuř to péro," pobízela mě.
Střídala jsem různé techniky felace. Líbání, lízání, cucání, sání... Silně, jemně... Na žalud, na uzdičku, na tělo penisu, pod něj, za žlábek...
Ze Satana tekla šťáva.
„Hezky holku projedeme," také Lady Aradia už byla vzrušená. „No jo, tu kundu má tak krásně otevřenou!"
Projížděla mě rukou zcela hladce.
„Tak, pořádně kuř, a hoň, a koule pěkně. Ukaž, jestli jseš Satanova děvka!"
Vzala jsem ho do ruky a masírovalo tělo penisu a koule. Hladila jsem mu je. Stiskla jsem je v dlani. Cítila jsem, jak je má velké a tvrdé. Obdivovala jsem je. Chtěla jsem mu je lízat, ale nedosáhla jsem na ně ústy.
Madam už byla zadýchaná.
„Tak, Velmistře, budete si chtít i zamrdat nebo aby Vám ho jen vykouřila?"
„Jo, chci si s ní zamrdat!“ promluvil z něho Satan zadýchaně chraptivým hlasem.
„Chceš vymrdat tu tvoji kundu, co?" zeptala mě vyzývavě.
„Ano," odpověděla jsem trochu bázlivě, protože Satan vypadal pořádně nadržený.
„Jo, chci!" vzdychl Satan hlasitě.
„Jo? Pořádně?" rajcovala ho Aradia.
„Chci!" potvrdil své přání.
„Tak do jaké pozice jí chceš?"
„Vkleče. Zezadu," řekl si.
„Tak půjdeš zpátky na prostěradlo, na všechny čtyři," nasměrovala mě Aradia na obřadní místo.
Klekla jsem si jako na začátku obřadu, čelem ke svícnu. Vystrčila jsem zadek a čekala jsem až mi ho tam Satan strčí. Myslela jsem si, že vím, co mě čeká. Jenže jsem nevěděla, jaké to bude. Jak moc ohromné to bude! Neměla jsem ani ponětí, co je šukání se Satanem!
„Krásně má tu prdel seřezanou!“ všimla si.
Satan se blahosklonně uchechtl, přistoupil ke mně zezadu a pomalu mi zasunul penis do zadečku.
Když ho měl uvnitř, požitkářsky vydechl: „Ach jooo..."
Zahalil nás svým dlouhým černým pláštěm. Pod ním se se skrývalo pravé peklo. Peklo totiž je život a radost.
Tiše a pomalu začal kopulovat.
„Myslím, že Satan se nám pěkně zhmotnil," konstatovala spokojeně Lady Aradia.
„Hekej jako nadržená děvka, ať si to Pán užije!"
„Ahhh," začala jsem tiše a vnímala jsem, jak do mě zajíždí.
„Hezky! To je ono!" pochválila mě. Bylo vidět, jak jí záleží na tom, aby se Satan uspokojil.
„Hhh, hhh, hhh..." přizpůsobovala jsem se jeho pohybům a zhluboka jsem vydechovala.
Měla pravdu. Pomohlo mi to uvolnit se. Napětí ze mě spadlo. Satan přidával na důrazu. Cítila jsem, že do mě proniká úplně celý.
„Ahh! Hah! Ha!“ Začala jsem se odvazovat.
„Tak nevím, do koho ten Satan vstoupil!" zvolala pobaveně Aradia.
Hekala jsem rychle a temperamentně po každém přírazu.
„Hezky! To je ono! Ať vidíme, že se ti to líbí!" jásala.
Chodila jsem mu zadkem naproti. Rychlost našich pohybů se sčítala, a s tím větší prudkostí ho do mě zarážel.
Vášnivě jsme mrdali a vrčeli: „Há-ha! Há-ha! Hmmm-hm!"
„Krásně!" zvolala zaujatě Madam. Z jejího hlasu byla cítit velká radost. „A potom ho dokouříš! Až tě domrdá, hezky ho dokouříš."
Tahle představa mě ještě víc vzrušila. Odpověděla jsem hrdelními výkřiky: „Jooo, jooo! Oooo! Jeee!"
Cítila jsem, jak se mi o zadek opírá jeho silný klín. Cítila jsem v sobě jeho rozpálený ocas. Vyrazila jsem ze sebe hrdelní poživačné: "Aaahrhhaaa!!!"
Satan přešel do rychlého rytmu. Stejně rychle jsem hekala. Pak přišly prudké přírazy, které se s krátkými pauzami opakovaly. Vší silou ho do mě zarážel.
"Aaah! Aaaah!"
"Krása... Já se zatím převléknu," řekla Lady Aradia. Její hlas zanikl v mém křiku. To už nebylo vzdychání, ale řev. Vzrušený, blažený, nepřetržitý řev.
Satan rychle dýchal a neúnavně mě mrdal.
"Á-á-á-á!" vyrážela jsem ze sebe. Sama jsem se snažila ho pobízet.
Jeho penis mi masíroval řitní dírku, roztahoval mi zadeček, vyplňoval mi konečník, cítila jsem ho na prostatě...
„Jen ukaž Pánovi, že se ti to líbí!" povzbudila mě Paní.
Dávala jsem najevo svoji slast: „Jooo! O! O! O! Jooo!"
A pak v radostné extázi jsem se vítězně smála: „Haaa... Ha-ha-há! !Uhhh..."
Byl to orgasmus? Měla jsem pocit jako při orgasmu bez stříkání.
Ano, to byl orgasmus! Zažila jsem ho přes prostatu. S mužem...
Vytáhl ho ze mě. Zažila jsem nejlepší mrdání v životě!!!
„Hezký! Ono se jí to líbilo, čubině!" jásala Lady Aradia.
„Jo! Jo, achhh!" potvrdila jsem ještě celá zadýchaná a slastně jsem si povzdechla.
„Tak, a všechno vypít!" připomněla mi.
Z kleku na čtyřech jsem se obrátila k Satanovi a zůstala jsem klečet na kolenou. Jeho penis se mi ocitl před očima.
„Otevři hubu!" napomenula mě, abych to udělala rychle, aby neopadlo Satanovi vzrušení a mohl se udělat.
Strčil mi ho před pusu a masíroval si ho. Ze žaludu mu tekla šťáva.
„A čekej na Pánovo semeno!"
Otevřela jsem ústa ještě víc a vyplázla jsem jazyk, aby mi to mohl nastříkat, kam se mu zlíbí.
„To je ono!" poplácala mě přes zadek.
Satan mlčel, honil si ocas a jen vzrušeně dýchal.
„A všechno to vychlastáš do poslední kapičky!"
Satanův dech se zrychloval. Rozhodla jsem se mu pomoct. Jeho penis mě neodolatelně přitahoval. Olízla jsem mu uzdičku. Položil mi žalud na jazyk. Obemkla jsem ho rty. Trochu mu vychladl. Zahřála jsem ho v ústech.
„No, cucej, cucej čubko!" řekla na to Aradia.
Cítila jsem, jak se jeho povrch napnul, konec penisu se mu prohnul nahoru.
„Hhhh..." zhluboka vydechl. A znovu a znovu...
S každým jeho vydechnutím se mi uprostřed jazyka ocitla dávka husté hořkosladké tekutiny, až jí bylo tolik, že jsem jí spolkla. A ještě trochu...
Chtěla jsem ho očistit jazykem, ale začal přirážet a šukal mě penisem do úst. Musela jsem se přidržet jeho boků. Strkal mi ho tak hluboko, že jsem lapala po dechu.
„Myslím, Sandro, že se ti podařilo Satana vyvolat," pochválila mě Aradia.
„Uhu, uhu," odpověděla jsem plnými ústy.
„Teď posloužíš také mě," řekla. V jejím hlase jsem vycítila dychtivost a nedočkavost.
Satan vtělený do velmistra se mi dodělal do pusy, spokojeně se zasmál a přenechal mě Lady Aradii.
Ta si už měla svlečené obřadní šaty a zůstala pouze v černém korzetu. Nahá prsa a nahý klín mě ohromily. Byla vyzývavá a přitažlivá.
Podle jejích pokynů jsem se položila na záda na lavici. Rozkročila se nade mnou a přidřepla nad moje ústa.
Nahý klín neměla proto, aby mě potěšila, ale proto abych potěšila já ji. Jenže já jsem už byla tak nadržená a rozrajcovaná, že i to ponižování a mučení jejím klínem znamenalo pro mě rozkoš.
„Asi budeš chtít spláchnout to semeno, že?"
Velmistr nás pozoroval a pořád ještě slastně oddychoval a protahoval si dlaní penis.
„Samozřejmě, že mýma chcankama," dodala.
Věděla jsem, co mám dělat. Otevřela jsem ústa a čekala jsem.
Z jejího klína se spustil proud moči. Zachytila jsem jí do úst a pila.
„A všechno vychlastat, všechno! A lízat! A dělej! Roztrhni ty punčochy a můžeš i do zadku, hezky..."
Dělala jsem všechno, co řekla. Trochu jsem se zdráhala trhat její síťované punčochy. Ale když jsem to udělala, byl to vzrušující pocit, strhat to z ní, roztáhnout od sebe její hýždě, rozevřít těsnou zadní dírku, olíznout jí zvenku a strčit jazyk do jejího otvůrku, kam to až šlo.
„Ták, to je ono. Sss, ahhh!" dala najevo, že se jí to líbí. „Krásně!"
Užila si lízání zadečku a já také. Dlouhým tahem jazyka jsem jí přelízla hráz a přešla jsem k lízání vulvy. Moc jsem se snažila, aby se jí to líbilo.
"Nooo, krásně! To je hezký. To umí! To jí jde. Jooo... aaahhhsss," vysvětlovala Satanovi.
Její chvála mě těšila. Byla jsem ráda, že to dělám správně. Byla jsem šťastná, když jsem poznala, že jí to vzrušuje. A mně samotnou to nesmírně vzrušovalo. Zašitému poštěváku bylo hodně těsno.
"Jooo.... hhh... sss..."
Snažila jsem střídat různé techniky na různých místech jejího klína.
"Krásně! No jo! Ahhh!"
Ozvalo se bzučení vibrátoru. Satan ho přiložil k mému klínu. Samozřejmě, že se zaměřil hlavně na poštěváka.
Lady Aradia se mi nastavovala podle libosti.
"A prdel taky pěkně..." nasměrovala mě.
Roztrhla jsem jí otvor v punčochách ještě víc, víc než bylo nutné. Ale mně se to líbilo. Vzrušovalo mě, že jsem mohla trhat punčochy na jejím těle, odhalit ještě víc její krásný zadek a lízat ho!
„To je ono!" libovala si. „Jooo.... jooo… Za ty kozy tě taky vezmu!“
Zatahala mě za bradavky a plácla přes prsa. Ačkoliv jsem jí ještě k tomu lízala zadek, vůbec mi to nepřipadlo ponižující. A navíc mi genitálie osahával a vibrátorem dráždil muž!
„Jooo, tááák. A kundu hezky! A pořádně!“
Madam už byla v ráži. Sama si říkala o to, co jí dělá dobře, a to takovým způsobem, že bylo jasné, že vyžaduje, abych ji přivedla k orgasmu.
„Jooo… aaah…“ už přestala mluvit.
Satan mě drážděním poštěváku už také vzrušoval tak, že jsem se přestávala ovládat, jako před chvílí, když mě šukal. Bylo zřejmé, že mě přinutí k druhému orgasmu. Byla jsem odhodlaná to vydržet, alespoň dokud se neudělá Paní.
Naslouchala jsme tomu, jak to prožívá, a vnímala jsme odezvy jejího těla. Posilovalo to můj chtíč a odhodlání sloužit jí tak až do úplného vyčerpání.
„Arhhhh… Uh-uh-uh!“ vrčela jsem a usilovně jsem jazykem a ústy dělala všechno možné pro to, aby se uspokojila.
„Hezky, jooo…“ V jejím hlase bylo cítit napětí.
Ale já jsem to už nemohla vydržet. Ohlásila jsme otrocký orgasmus. Ale nebylo mi rozumět.
„Hezký, lízej, Oh!“ povzbuzovala mě vypjatým tónem hlasu. Ani Satan na to nedbal a dál mi dráždil kundu.
Hlásila jsem znovu otrocký orgasmus.
„Nekecej mi do tý kundy! Lízej pořádně!“ procedila mezi sevřenými zuby Lady Aradia. Už to na ni přicházelo.
Pokračovala jsem ještě pár vteřin a pak: „Jo! Ah! Jo! Ah!“ propínala se a uvolňovala ve vlnách svého vyvrcholení. Nakonec se zachvěla jakoby v křeči.
„Ách, jo,“ vydechla zpěvavým tónem a dodala tři úlevné vzdechy. „Jo, jo, jo…“
I já jsem už nepřetržitě úpěla v nesnesitelném napětí.
„Může se vystříkat?“ zeptala se Aradia Satana.
„Může,“ souhlasil.
Madam mi tiskla klín na obličej a dodělávala se. A já jsem jí pořad lízala, teď už pro mé vlastní vzrušení. Vnímala jsem to jako odměnu za to, co jsem dokázala, a za to, že jsem Lady Aradii a samotnému Satanovi posloužila k jejich spokojenosti.
„Tak dělej! Do mé dlaně a všechno si slížeš!“ poručila mi.
Poddala jsem se dráždění vibrátoru na poštěváku. A nechala jsem se přivést od Satana k orgasmu. Můj poštěvák, přestože byl zašitý, ejakuloval.
Lady Aradia a Satan mě hlasitě pobízeli.
„Hezky!" radovala se Aradia. „Pořádně!"
„Aaah, ahhh!" vydechla jsem úlevou. Cítila jsem, jak se napětí v mém klíně uvolnilo.
Vibrátor v Satanových rukou vyháněl ze mě sperma nashromážděné za celý týden, kdy jsem byla uzamčená v pásu cudnosti.
„Hezky všechno. Všechno!" pobízela mě, až jsem se vydala že všech zásob.
Aradia zvedla svůj klín z mého obličeje a dala mi z dlaně slízat mé sperma.
V krátké době jsem musela spolykat dvě dávky spermatu. Každé chutnalo jinak, výrazně, ale příjemně. Cítila jsem, že na tom získávám závislost.
Až pak, po orgasmu, jsem začala vnímat, jak se mi stehy zařezávají do předrážděných genitálií. Satan však dál držel vibrátor na mém poštěváku a stupňoval dráždění až k nesnesitelnosti.
„Dneska se ti podařilo uspokojit mě i Pána a za odměnu je tahle postorgasmická tortura. Ha, ha!"
Dech se mi zrychloval. Až když jsem už skoro nestačila dýchat, řekla Aradia se smíchem: „Tak už dost..."
Velmistr se ďábelsky pochechtával.
Zklidňovala jsem se. Nepoznala jsem, kdy nás Satan opustil. Lady Aradia mě však ujistila, že byl spokojen. Také Velmistr byl očividně potěšen.
Když jsem se postavila na nohy, zdevastovaná, šaty vyhrnuté k pasu a stažené z prsou, ještě se mi z toho všeho trochu točila hlava.
Stála jsem na obřadním místě. Přede mnou ležela na zemi Satanská bible a dohořívající svíce.
Madam pouze v korzetu s nahými nádhernými ňadry vypadala krásnější než před obřadem. Obdivovala jsem ji a nejraději bych z ní nespustila oči. Velmistr v rozepnutém plášti nijak neskrýval svůj dokonalý penis. Už nebyl tak přísný, a dokonce se usmíval.
Satan byl vyvolán a uspokojen. Dokonce jsem měla pocit, že ve mě nalezl zalíbení. Nezdálo se mi to? Co mě čeká příště