Marnivá čubka
Zrovna jsem byla nakupovat, když mi v tašce začal pípat mobil o sto šest.
No jo, Kristýna.
Má dorazit na převýchovu a už je pěkně nadržená.
Psala mi o tom, že má nové botičky a podvazky a jak se prý na mě těší.
Taky se samozřejmě zajímala, co vše na ni tentokrát vymyslím.
Nejraději by prý byla, kdybychom se mazlily jako dvě lesbičky na posteli, obě v kozačkách na vysokém podpatku.
„Já ti dám mazlení,“ řekla jsem nahlas.
„Prosím?“ nechápala prodavačka u kasy.
Usmála jsem se na ni, zaplatila a spěchala připravit studio.
Kristýna dorazila na čas.
Jako vždy s úsměvem a v dobré náladě.
„Dáme si nejprve kávičku, Madam?“ zeptala se lísavě.
„Jo. Já si dám kávičku a ty na mě mezitím počkáš spoutaná v kleci! Za ty smsky! Vzala jsem masivní kovový obojek a připnula jí ho na krk.
Aby pochopila, kdo je tady Paní.
Na ruce a nohy jsem jí nasadila kovová pouta a přes ně ještě pouta policejní. Ty jsem propojila velkým silným řetězem.
„A mazej do klece!“ poručila jsem jí.
Protáhla obličej a zatvářila se jako dítě, kterému právě berou hračku.
„Tvůj ksichtík mě opravdu nezajímá. A tvoje kecy už vůbec ne!“ řekla jsem a přes hlavu jí natáhla kuklu a do pusy jí vrazila roubík. Klec jsem zavřela a zapálila si cigaretu.
Kristýna začala popotahovat.
„Ale ty teda dnes pěkně zlobíš!“ naštvala jsem se a pevně ji podvázala koule obinadlem.
Konec obinadla jsem si omotala kolem zápěstí.
„Kdykoliv jen hlesneš, zatahám za obinadlo! Protože ty tvoje nálady mě už opravdu nebaví!“ pohrozila jsem jí a na důkaz toho, že to myslím vážně jsem pořádně zatahala za obinadlo.
Kristýna raději ztichla.
Když jsem dopila kávu, vypustila jsem čubku z klece.
„Tak ty by ses chtěla se mnou pomazlit v kozačkách. Tak to jsi přehnala! Na kolena! Kozačky mi pěkně olížeš a taky pokouříš podpatek. Ať víš, kde je tvoje místo! U nohou Paničky! A až mi očistíš boty, ukážeš mi, jak umíš kouřit připínaka! Vychovám si z tebe čubku k používání,“ pohrozila jsem Kristýně, zatímco jsem jí odepínala roubík.
Pohrůžka, že si z ní udělám děvku pro Pány, je pro Kristýnu už za její hranicí. Ale zná mě. Takže nikdy neví, zda pouze vyhrožuji, nebo to myslím vážně.
Poslušně mi očistila kozačky jazykem a potom mi předvedla, jak se kouří připínák.
„No vidíš, jak ti to jde. Pánové by si určitě na tebe nestěžovali,“ zasmála jsem se.
„To ne, Madam. Prosím!“ smlouvala Kristýna.
Rozesmála jsem se.
„No dobrá, dobrá. Ale příště mi nevypisuj, když nakupuji. Teď půjdeme na procházku,“ rozhodla jsem.
Kristýna má večerní společné procházky v poutech moc ráda.
Zajiskřilo jí v očích a poslušně cupitala za mnou.
Pro jistotu, aby zbytečně nemluvila, opět s roubíkem.
Celou cestu jsem ji táhla na obinadlo. Sem tam ji zpod sukně vykoukl penis.
Strach, že ji takto někdo uvidí ji vzrušoval.
V dálce se zableskla světla auta.
Kristýna se snažila natočit tak, aby si řidič nevšiml jejího nádobíčka.
„Neotáčej se! Jen ať si tě pán pěkně prohlídne. Třeba se mu zalíbíš,“ vysmívala jsem se Kristýně.
Zavrtěla hlavou.
V jejích očích byl strach.
To mě začalo bavit.
„Mám nápad. Co kdybych, až projede další auto, pána stopla? A nabídla tě jako prostitutku?“ hrála jsem si s jejími obavami.
Cosi zahuhlala.
„Anebo, ještě lépe. Ty sama budeš stopovat. A já se schovám za keř. Na ten tvůj krásnej outfit se určitě nějakej ten nadrženej chlap chytí. A ty mu ho pěkně vykouříš. Když jsi to ve studiu tak pěkně natrénovala.“
Kristýna na mě vrhla vyděšený pohled.
„No tak dobře. Vrátíme se zpátky a stopování necháme na příště.“
Myslím, že jsem ji zdeptala už dost.
Když jsme se vrátili do studia, spoutala jsem ji na židli naproti zrcadlu.
„Když jsi tak marnivá čubina, tak se na sebe bude celou dobu dívat. Abys viděla, jak ti to sluší,“ řekla jsem a vyhrnula jí sukni.
Zatímco obdivovala sama sebe v zrcadle, nasadila jsem ji na penis vibrační vagínu a k ní připoutala Kristýniny ruce.
Vagínu jsem zapnula na maximum.
„Madam, já ještě nechci stříkat,“ huhlala přes roubík Kristýna.
„To ale, kočičko, záleží jen na tobě,“ zasmála jsem se.
„Madam…á…á…á,“ funěla Kristýna.
„A to jsme ještě ani nezačali trénovat otrocké orgasmy, ty jedna marnivá čubko!“ kárala jsem ji, zatímco jsem ji rozvazovala.
„Já se na vás moc těšila, Madam!“ omlouvala se Kristýna.
„No dobře. Tak mazej do sprchy. Nebo si to ještě rozmyslím a půjdeme stopovat ta auta.“
„To bych opravdu nedala, Madam! To raději pořádný výprask. I když ani ten zrovna nemám v lásce.“
„Tak už mazej, čubino. A mimochodem, dnes ti ale opravdu moc slušelo.“
Musela jsem ji pochválit, protože co se týče outfitů, leckterá ženská by se od ní mohla učit.
