Letěl jsem svým vrtulníkem neznámou krajinou a kochal se.
Najednou se mi na palubní desce rozsvítila kontrolka, že má stroj nějaký problém.
Musel jsem rychle přistát.
Popravdě na úplně tom nejhorším místě. Někde na kraji lesa, daleko od civilizace. Snad se mi podaří závadu opravit.
Vylezl jsem z letadla a rozhlédl se po okolí.
V dáli jsem zahlédl nějakou budovu.
Ta mě teď ale nezajímala. Snažil jsem se najít závadu na letadle, abych mohl odletět ještě za světla, ale nedařilo se mi to.
Pomalu se smrákalo a já začínal mít hlad a navíc jsem byl nervózní, že tu budu muset přenocovat.
V tomto psychickém rozpoložení jsem zahlédl, jak ke mně přichází nějaká žena. Došla až ke mně a já si nemohl nevšimnout jejího zvláštního obleku. Měla dlouhé latexové šaty, jako by se ztratila v čase.
Šaty měly střih skoro jako ve středověku, ale materiál byl spíše jako z budoucnosti.
Naleštěný modrý latex.
Žena přišla až ke mně a usmála se:
„Už dlouho tě pozoruji. Asi máš problém s letadlem. Mohu tě uvítat ve svém domě a nasytit tě?“
Mluvila opravdu podivně.
„Nechci obtěžovat,“ řekl jsem a nestydatě zkoumal její šaty.
„Já jsem členka latexové sekty. Ale neboj se, ostatní členové odjeli na obřad. Jsem v domě sama. Nemusíš se mě bát!“ zasmála se podivně.
„Nebudu obtěžovat“, zablikalo mi v hlavě varovné světélko.
Byla opravdu divná.
Vytáhla nějakou vatičku a usmála se:
„Po dobrém, nebo po zlém!“ a přiložila mi vatičku na nos.
Probral jsem se, oblečený v latexové kombinéze, v nějaké místnosti, připomínající spíš mučírnu než pokoj.
„Kde to jsem?“ zděsil jsem se.
Než jsem se vzpamatoval, už jsem visel na řetězech, k nohám mi přidělala rozporku a do zadku vrazila jakýsi kov.
Opět mi dala čichnout.
Omdlel jsem.
Když jsem se znovu vzpamatoval, hrála si s mými bradavkami, osahávala genitálie a dotýkala se mě přes latex.
Potom dala na jakousi speciální židli, která vypadala jako trestná lavice, umělou vaginu a do ní mi vrazila můj penis.
„Tak ukaž, zda umíš šukat!“ zasmála se.
Chvíli si takto se mnou hrála a když mě konečně odvázala, myslel jsem si, že už mám vyhráno.
Jenže jsem se spletl.
Píchla mi jakousi injekci a já se probral pevně přikurtován na gynekologickém křesle.
Na ocasu jsem měl připevněn elektrický pás cudnosti, do kterého mi pouštěla elektriku a zadek mi šukal šukací stroj.
Když jsem se chtěl bránit, nahnula se na mě a přidusila mě svým mohutným poprsím v latexu. Vystříkal jsem se.
„Výborně!“ pochvalovala si ta bestie a pomalu mě odvazovala.
„Za to, že jsi vše vydržel, až se vrátí členové sekty, pomohou ti s opravou letadla,“ usmála se a posadila mě před plný stůl lahodného jídla.
„Mám pocit, že bych se možná taky chtěl stát členem vaší sekty,“ přiznal jsem se.
„To bys ale musel sloužit nám všem jako latexový otrok!“ řekla.
Vlastně, proč ne?
Dostanu najíst a ještě si užiju. Pomyslel jsem si. Jenže to jsem se tedy pořádně spletl…