Gigolo 2
Sotva jsem se vyrovnal s překvapivým zážitkem s paní Aradií a její kamarádkou, dostal jsem od ní nový e-mail.
„Drahý Luigi! Stále na tebe vzpomínáme s mojí kamarádkou Monou. Minulé setkání se nám opravdu líbilo. Je vidět, že jsi skutečný profesionál a že tě nezaskočila ani ta naše nejperverznější přání a vše jsi zvládl na jedničku. Proto jsme se rozhodly znovu si tě objednat. Moc rády bychom s tebou opět něco zajímavého podnikly. Aradia“
Ještě pořád jsem neměl jasno, zda se mi to líbilo nebo ne. Jasno jsem však měl v tom, že se mi líbily obě dámy, jejich svérázné osobnosti mě přitahovaly a ty jejich perverzní nápady mi imponovaly. Mimoto jsem pořád toužil po tom svléknout je donaha a ukázat jim, jak parádně umím šukat.
Odepsal jsem, že objednávku přijímám a vyzval jsem je, aby se pořádně odvázaly.
Už jsem si představoval, že když mají rády takové věci, tak je přijmou i ode mě. Zmáčknu jim kozy. Zatahám je za bradavky. Nechám je postavit se vedle sebe, vystrčit zadečky a vylížu jim prdelky, až se jim budou kundy chvět nedočkavostí, a pak jim je pořádně protáhnu. Do jedné to nastříkám a druhá jí pak vylíže moje sperma z kundy. To jsem si představoval a honil jsem si ho.
Představoval jsem si také, že mi nahá Mona vyhoní ocas, nastříká z něj sperma do svých kalhotek a ty kahotky naplněné mým spermatem si ode mě nechá obléknout na svůj nahý klín, přímo na svou vyholenou kundu.
Každou noc jsem masturboval a myslel jsem na to. Jak bláhové ty představy byly!
Paní Aradia mi napsala:
„Moc se na tebe těšíme a byla bych ráda, kdyby ses týden před setkáním zamknul. Aradia“
Zachoval jsem se jako správný profesionál a týden před setkáním jsem odepsal.
„Vážená paní Aradie, samozřejmě, že dbám na to, abych svým dámám dělal radost, a ode dneška jsem zamčený v pásu cudnosti. Doufám, že se mi to, že nemohu uspokojovat jiné ženy, vrátí ve Vaší laskavé přízni a v přízni Vaší kamarádky Mony. Váš gigolo Luigi“
Celý týden před setkáním jsem tedy strávil v pásu cudnosti, v bolesti a nepohodlí. Naučil jsem se s tou bolestí v genitáliích i spát.
Už jsem skoro nebyl schopen myslet na nic jiného než na jejich hebká podpaží, vyholené klíny, horké dírky do zadečku… jak jim je líbám, lížu, cítím jejich vůni… Kdykoliv jsem se v noci v posteli pohnul, měl jsem to před očima.
Jak se termín setkání blížil, tím více jsem přemýšlel o tom, co se ty dvě chystají se mnou provádět. Bylo mi jasné, že jejich představa o našem setkání bude zcela odlišná od mé představy, jak uspokojovat paničky.
Bylo mi už jedno, co mi s ním budou dělat. Hlavně ať ten můj zmučený penis konečně vysvobodí z té těsné tvrdé klece!
Ráno v den setkání jsem jim napsal zprávu.
„Vážená paní Aradie, milá Moniko! Splnil jsem Vaše přání a týden před setkáním jsem strávil v pásu cudnosti. Těším se, že mě ho zbavíte a užijete si mojí společnosti tak, jak to s mužem umějí jenom zkušené ženy. Vážím si toho, že jste si mě opět vybraly jako gigola, a že čas, který jste si se mnou zaplatily, využijete ještě lépe než minule. Na důkaz mého profesionálního přístupu posílám dnešní foto. Váš gigolo Luigi“
Dostal jsem stručnou a jasnou odpověď:
„Milý Luigi, moc se na tebe těšíme! Aradia“
Odpoledne jsem se oholil, vysprchoval a vypláchl jsem se důkladným klystýrem. Hezky jsem se oblékl a vyrazil jsem. Když jsem dorazil k domu paní Aradie, byly dveře otevřené. Už na mě čekaly. Rychle jsem vyšel do patra a zaklepal jsem na dveře salónu.
„Že by tu už byl Luigi?“ zaslechl jsem přes dveře zvolání. „Pojď dál! Už na tebe čekáme!“
Vstoupil jsem dovnitř a nestačil jsem se divit. Dámy, které byly minule dost nepřístupné a celou dobu oblečené, mě radostně přivítaly polibky a chovaly se velice vstřícně. Obě měly na sobě pouze rozepnuté bundičky z kožíšků, Aradia červenou a Monika černou, a kožené minisukně.
Chovaly se velice svůdně a už teď byly prakticky polonahé! Pod rozepnutými bundami se jim ukazovala krásná ňadra. A jak jsem později zjistil, pod sukněmi neměly ani kalhotky! Zřejmě chtěly napravit dojem z našeho prvního setkání, kdy se ke mně chovaly jako k nějakému otrokovi.
„Minule se nám s tebou strašně líbilo. Tak si odlož," vybídla mě Aradia a zatímco jsem si odkládal sako na opěradlo židle, pokračovala: „Milý Liugi, tak my jsme se rozhodly, že bychom si z tebe udělaly osobního otroka."
To mě uvedlo do rozpaků.
„Eh, tedy… s tím jsem nepočítal."
„Já vím, že ne. Ale vždyť ty jsi minule vydržel hodně, tak bychom mohli postoupit dál."
„Ale já myslel, že budeme dělat něco jiného," přerušil jsem ji.
„Také že ano! Osobní otrok znamená také osobní sexuální otrok. To samozřejmě!" přesvědčovala mě.
„Tak to jo," souhlasil jsem.
„Můj osobní otrok…“ usmála se Monika svůdně.
„Ale abys nám mohl dělat osobního sexuálního otroka, tak musíš splnit pět úkolů," poučila mě Aradia.
To znělo jako lákavá výzva.
„No jistě," sebevědomě jsem přikývl.
„Tak se svlékni," vyzvala mě laskavým hlasem. Žádné rozkazování přísným tónem. Takhle byla mnohem přitažlivější.
Ačkoliv obě dámy měly přes padesát let, byly atraktivnější než mladé holky. To se nedá vysvětlit, to se musí zažít.
Svlékl jsem se tedy ze všeho, co jsem na sobě měl.
„Hezky postupně, ať si tě prohlédneme," zadržela můj spěch.
Rozepnul jsem si knoflíky košile a odložil jsem ji.
„Má pěknou postavu, viď Mony?"
Vychutnávaly si můj striptýz.
Zul jsem si boty, ponožky…
„Víš Luigi, dělat nám osobního otroka také znamená, že budeš uspokojovat i naše partnery…“
Aradia čekala, co já na to. Nechtěl jsem to zkazit. Takže jsem neodporoval.
„Když si to budete přát…“ připustil jsem.
„No vždyť ty jsi nám už minule říkal, že jsi měl nějaké zkušenosti s chlapem, že jo?"
Tohle téma mi nebylo příjemné.
„No, měl, ale…“ přiznal jsem. „Moc se mi to nelíbilo… Vlastně, něco se mi líbilo… Ale přeci jenom…“
Byl jsem v rozpacích.
„Ženský jsou ženský, že jo?" doplnila mě se smíchem Aradia.
Chtěla mě za bradavky.
„Jak má ty bradavky hezky ztopořený!" Předváděla moje tělo kamarádce Monice. „To je krásný!"
Poplácala mě po hrudníku.
„Tak se svlékni úplně!"
Stáhl jsem si kalhoty. Pod nimi jsem měl jako spodní prádlo minimalistické jocksy. Vepředu byly hodně vyboulené.
„Oho!" zvolala Monika užasle.
„Monika vlastně neví, co jsem ti dala za úkol…“
„Měl jsem se týden před setkáním zamknout do pásu cudnosti," vysvětlil jsem.
„Aby měl hodně spermatu," dodala Aradia. „A dneska mi poslal krásnou fotku, jak má ty koule naplněný!"
Monice unikl nedočkavý povzdech. Stáhl jsem si i jocksy, až jsem zůstal nahý, jen s pásem cudnosti na genitáliích.
Pohladila mi zadek: „Pěkný tělíčko!"
„Hezky nás nejdřív pozdravíš, jako osobní otrok," řekla Aradia a nastavila mi ruku.
Políbil jsem ji. Potom zvedla pravou paži. Věděl jsem už, co mám dělat.
Abych se dostal k jejímu podpaží, musel jsem jí rozhrnout kožíšek. Přitom jsem jí nevyhnutelně odhalil skvostné ňadro. Ještě jsem kožíšek nadzvedl a přitiskl jsem ústa k jejímu podpaží. Bylo hebké, teplé, mokré… Líbal jsem jí ho rty a jazykem.
"Jsem hezky zpocená…“ vydechla požitkářsky.
"Hm…“ zamručel jsem.
Ucítil jsem dotek jejího ňadra na mém hrudníku. Přitiskla se ke mně ona, aby mě provokovala, nebo já, abych dosáhl ústy na její podpaží? Každopádně jsem se tomu nebránil.
Mimoděk jsem jí položil ruce na boky. Ucítil jsem nahou kůži. Pod kožíškem neměla vůbec nic! Tlak v mých genitáliích sevřených pásem cudnosti zesílil.
„A druhé podpaží…“ poručila si s úsměvem. „Ták… Hezky pod kožíšek.“
Stáhl jsem jí tedy kožíšek i s druhého ramena. Jako ve snu jsem se ústy dotýkal rty toho úžasného zákoutí jejího těla. Další jakoby náhodné doteky jejího druhého ňadra… Chvěl jsem se vzrušením tak, že si toho musela všimnout i Monika.
„A nohu… A zadek…“ Aradia mi nabízela další místa k políbení.
Abych jí mohl políbit zadek, musel jsem si kleknout a zvednout jí sukni. Políbil jsem jí obě půlky.
„A ten jazyk hezky dovnitř!“ nabádala mě. „Hezky vylízat moji prdelku.“
Mínila tím samozřejmě, abych jí strčil jazyk do řitní dírky a lízal jí až uvnitř.
„Hezký!“ pochválila mě. „A teď ještě Moniku.“
Stejným způsobem jsem pozdravil Moniku. Políbení ruky, podpaží… Také jí jsem musel rozhalit kožíšek, stáhnout jí ho s ramen, abych se dostal podpaží, a přitom jsem nevyhnutelně odhalil její půvabná ňadra a mimoděk jsem se jich dotýkal.
Monina podpaží voněla citrusovým parfémem. Nebyla zpocená. Měla je hladká, bílá. Moje vzrušení bylo už teď veliké. Oběma dámám nemohlo uniknout, jak hlasitě a rychle jsem dýchal.
Aradia to zaujatě pozorovala a pobízela mě. „A ještě nohu… A zadeček.“
Když jsem jazykem zajel Monice mezi půlky až do řitního otvoru, chichotala se jako mladá holka.
„To by mu šlo, viď?“ ocenila moje schopnosti Aradia.
A protože mi neřekla, kdy mám skončit, vychutnával jsem si její zadní dírku dosytnosti.
„To by mu šlo…“ zopakovala Aradia významně. Jakoby i mě chtěla připomenout, že to čemu jsem se zpočátku při prvním setkání bránil, se mi už nyní stalo zálibou.
„A teď vstaň. Ruce za hlavu! První dva úkoly tedy jsou vydržet trápení jehlami a elektrikou. A aby ses necukal, tak si tě spoutáme."
Postavil jsem se před ně. Aradia mi provazem svázala ruce a začala mi ho sofistikovaně uvazovat kolem těla. Penis jsem měl pořád v pásu cudnosti. S tím jsem nepočítal. Už mi byl dost na obtíž. Přesto mi Aradia zalichotila.
„Viď, Moniko, že má na to hezkou postavu?“
Monika přikývla a upravila si sukni a kožíšek.
„Přesně se na to hodí.“
Aradia mi totiž na hrudi z provazu vytvořila obrazce, tak aby nechala prostor kolem bradavek. Připoutala mi také paže k tělu.
„Tohle mi ještě žádná dáma nedělala,“ ozval jsem se.
„Ne? Ale je to krása!“ Aradia si prohlížela svoje dílo vytvořené na mém těle.
Monika si pohrávala s mými bradavkami. Zabolelo to.
„Omlouvám, se jestli jsem vás při pozdravení šimral v podpaží.“ Chtěl jsem být galantní.
„To jsi šimral! A teď si myslíš, že když se mi omluvíš, že na tebe budu milejší?“
Kousla mě do bradavky a silně ji sála. Mlčel jsem.
Aradia přistavila velkou dřevěnou židli s červeným koženým čalouněním a s vysokým opěradlem. Sedátko jí chybělo. Měla jen dva výběžky do tvaru písmene V k předním nohám. Došlo mi, že není určená k pohodlnému sezení, ale k připoutání.
Posadil jsem se na ni. Přivázaly mě k opěradlu a roztažené nohy mi přivázaly k nohám židle. Moje genitálie byly tak vystavené k čemukoliv, co si usmyslely s nimi provádět.
„Je to zvláštní pocit, když jsi spoutaný, že? Ale souhlasil jsi,“ připomněla mi Aradia.
„Plním vaše přání,“ odpověděl jsem.
„Já vím, že nám rád vycházíš vstříc. To bylo vidět už minule. Proto jsme si tě vybraly. Ale něco za něco… Vidět nepotřebuješ.“
Uvázala mi přes oči šátek, takže jsem nic neviděl.
„Budeš vnímat jenom svoje pocity, a to ty příjemné i ty nepříjemné,“ vysvětlila mi svůj přístup ke vnímání rozkoše.
„Moniko, dávej mu čichat sebe.“
Ucítil jsem citrusový parfém. Měl jsem před obličejem Moničino podpaží!
„A já si sundám ten kabátek, protože tady je opravdu teplo,“ dodala Aradia.
Panebože! Ona má nahá prsa, a já to přes kuklu nevidím! Možná, že i Monika je od pasu nahá…
Ucítil jsem její podpaží na ústech. Čichal jsem k němu. Odvážil jsem se ho políbit. Nechala si to líbit. Líbal jsem jí tam dál…
„Hmmm!!!“ vzrušené jsem mručel a penis se mi v kleci krutě mačkal.
„Takže ta slíbená tortura…“ zvolala Aradia.
Propíchla mi bradavku jehlou. Monika mi přitiskla odpaží k ústům.
„Za každou jehlu si můžeš čichnout,“ řekla Aradia.
Propichovala mi bradavky dalšími jehlami a mezi vpichy mi Monika tiskla k obličeji své podpaží.
„A já jsem tak nahá!“ dodala Aradia.
„Hmmm… To jsem rád,“ odpověděl jsem polohlasem.
Do penisu se mi zařezávala až příliš malá klícka pásu cudnosti. Proč jen ho musím mít?!
„Ale to nevidíš…“
„To je škoda…“ vzdychl jsem.
Monika mi pořád tiskla podpaží na nos a ústa. Užíval jsem si ho dosyta. Bylo to jako droga! Jako afrodiziakum…
„Aha,“ usmála se škádlivě. „Chceš to vidět?!“
„Ano, chci…“ zašeptal jsem jako omámený.
„Tak ti sundám šátek.“
Jak mi rozvazovala uzel za hlavou, přímo před mýma očima se ocitla její nádherná prsa.
Z propíchaných bradavek mi tekla krev a stékala mi po hrudníku k bokům.
Teď už jsem mohl pozorovat, jak do mě píchá další jehly. Pokračovala na mých genitáliích. Zapichovala mi jehly do šourku a ke koření penisu, všude kde to šlo okolo pásu cudnosti. Dbala, aby byly úhledně symetricky rozmístěné. Usoudila, že si zasloužím odměnu.
„Dej mu zase čichnout. „A přitom ho budu píchat.“
Monika mě odměnila svým neodolatelným podpažím.
„Hmmm… hmmm!“ Intenzivně jsem si to užíval bez ohledu na bolest působenou jehlami.
„A to není všechno.“ Aradia odešla něco hledat.
„Já bych mu na ty propíchaný bradavky dala skřipce,“ řekla Monika a zabrnkala mi prsty na jehly v bradavkách. Měl jsem je v nich zapíchané křížem, aby to víc bolelo.
„A už se nesou!“ zajásala, když viděla, že její kamarádka ten nápad hned uskutečnila.
K mému zděšení přinesla Aradia silné plechové svorky a přicvakla mi je přes jehly na bradavky. Sevřené jehly, které byly původně křížem, mi zakroutily bradavkami. Skučel jsem bolestí. Z bradavek se spustily pramínky krve. Dostal jsem strach, že se mi bradavky utrhnou.
„Ale no tak, Luigi… To je pořád teprve ten první úkol! Ale když nám tu budeš takhle krvácet, tak nedokončíš ani ten druhý.“
Odhodila svorky pryč. Namísto nich mi přilepila na bradavky přes jehly elektrody. Další elektrické svorky připojila k varlatům na jehly v kůži šourku. Pustila do nich elektriku. Zatím jen mírnou… Jemné mravenčení mi proudilo do citlivých míst.
Sama Aradia mi teď nabídla své podpaží. Její téměř nahé tělo bylo tak blízko, až z něho sálalo teplo. Nahými prsy se mě téměř dotýkala. Dychtivě jsem se přisál ústy k jejímu vlhkému podpaží.
„Hezky olízej paničku…“ pobízela mě a já jsem šťastně kňučel a olizoval jsem jí jako vděčný pes.
„Vidíš, jak jsi šikovný!“ konejšila mě.
„A druhou… Tááák!“ vychutnávala si mě.
„A bradavku hezky…“
Nabídla mi své ňadro. Těsně před očima jsem měl tu krásu! Horlivě jsem se přisál k její veliké bradavce a líbal jsem jí, lízal, sál…
„Tááák, pěkně ocucat!“
Byl jsem v sedmém nebi bez ohledu na to, že jsem napojený na elektriku, propíchaný jehlami a krvácím.
„Přidáme elektriku, za to, že jsi dostal odměnu.“
Na její pokyn Monika zatočila knoflíky ovládací skříňky. Zaštípalo to.
„Cítíš to?“
„Jo.“
„Cítíš?!“ přidala.
„Jo!“ vyrazil jsem ze sebe nahlas a dupal jsem špičkami nohou. Jinak jsem pohnout nemohl, jak jsem byl důkladně připoutaný.
„Ještě to vydrž…“ uklidňovala mě Aradia.
Převzala ovládání. Změnila druh impulzů. Zaúpěl jsem.
Monika mi nabídla podpaží. Vděčně jsem jí ho líbal.
„Vydrž. Ještě máš tři minuty,“ informovala mě Aradia. Opět si pohrávala s ovladačem. „Tohle bude horší.“
„Jo?!“ zděsil jsem se.
„No uvidíme…“ řekla zamyšleně.
Elektrika do mě pronikla hodně silně, až jsem vykřikl: „Jo! Jo! Jo!“
„Jo! Jo! Jo!“ posměšně po mě opakovala Monika.
Tiše jsem sténal. Začaly si povídat o nějakém zážitku s jiným mužem a přestaly mi věnovat pozornost. Přerušil jsem je dalším skučením.
„Máš ještě dvě minuty. To vydržíš, ne?“ odbyla mě Aradia.
Odevzdaně jsem se sevřenými zuby přikývl.
„Tak ještě přidáme, viď? Na ty bradavky trošku…“
Mezi zuby jsem dusil výkřik. Ta elektrika byla hrozná.
„Tak si ještě čichni…“ řekla Aradia laskavě a přitiskla mi k ústům své podpaží.
Jeho opojná vůně zmírnila mé utrpení. Lízal jsem jí ho jako oddaný pes. Během pár desítek minut změnila moji drobnou libůstku na totální závislost. Byla to jediná věc, která mi ulevila v utrpení, přinášela mi rozkoš a vzrušení.
„No jóóó… To je zajímavé být spoutaný, že jo?“
„Je,“ vzdychl jsem vzrušeně.
„No vidíš. Když nemůžeš nic dělat… A jenom si tě takhle používáme…“ pronášela mazlivým tónem v hlase. Vzdychala, jako by prožívala rozkoš. Já jí prožíval s ní..
Teď zatočila ovladačem Monika.
„Au! Au!“
„Bolí? Páli?“ Aradia ode mě odstoupila.
„Já to rád vydržím!“ odpověděl jsem statečně.
„Ještě máš minutu,“ řekla Aradia.
Ten čas plynul nějak pomalu. Nepodváděly mě?
Otočila knoflíkem. „Na těch koulích je to blbý, co?“
Procházelo mi do nich ostré pálení.
„Není,“ zasípal jsem. „Je to hezký!“ dodal jsem zastřeným hlasem. „Mně se to moc líbí!!!“ Hlas se mi třásl a bezmocně jsem cukal spoutaným tělem.
„Určitě?“ usmála se pochybovačně Monika.
„Jo! Jo! Jo! Líbí se mi to!“ přesvědčoval jsem ji překotně.
Aradia zkontrolovala přístroj.
„Na koulích se to už zastavilo. Ale na těch kozách ještě přidáme, když se mu to líbí, viď?“
„No jo, přidala bych intenzitu,“ poradila jí Monika. Pásla se pohledem na tom, jak odhodlaně trpím.
„Tak už to máš na maximum,“ oznámila mi Aradia.
V bradavkách to už bodalo a pálilo pekelně. Dupal jsem rychle chodidly. Ale byl jsem bezmocný.
„Ahahááá! Dobrý je to! Dobrý je to! Dobrý!“ křičel jsem.
„Hele, jak dupe nožičkou!“ smála Monika. „To je hezká reakce!“
„To je krása!“ jásala Aradia.
„Je to hezký! Je to hezký! Moc se mi to líbí. Moc…“ přesvědčoval jsem spíš sám sebe, než je, a pořád jsem se snažil jim nedat záminku, aby mě potrestaly, nebo aby mi odepřely sex, i když otrocký, který mi slíbily na začátku.
„Musíš si to pořad opakovat,“ nabádala mě Monika a přiblížila se ke mně, také od pasu nahá.
„Jo, líbí se mi to.“
Před očima jsem měl její prsa, růžové bradavky, nalité hroty.
„Vidíš,“ odpověděla mi líbezným hlasem.
Přitiskla mi podpaží na ústa.
„Jé, to je hezký…“ vzdychal jsem.
Skutečně to zmírnilo moji bolest. Vlastně ne, to jen skončil načasovaný program impulzů do bradavek.
„No vidíš! A co na těch koulích? Tak ještě minutu musíš vydržet.“ Aradia mi pustila elektriku pro změnu zase do varlat. Kolik těch minut ještě bude?
„Jo, vydržím,“ ujistil jsem ji. Ta bolest v genitáliích a rozkoš poskytovaná Moničiným podpažím mě vzrušovaly. Prožíval jsem to všemi smysly. Zrakem krásu jejich těl, sluchem tóny jejich hlasů, jejich vzdychání. A čichem, citem i chutí…
„Hezký, to je hezký…“ vzrušeně jsem nahlas dýchal. Vdechoval jsem vůni jejího podpaží. Na rtech a na jazyku jsem cítil hebkost její pokožky, její chuť. Cítil jsem, jak se mě dotýká její ňadro. Zblízka jsem slyšel, jak dýchá a vzdychá. Bolest v koulích byla proti tomu nicotná, ba ještě podporovala a zvýrazňovala libé požitky poskytované oběma dámami.
Aradia vytočila elektriku na maximum.
„Jó! Jó! Jó!“ křičel jsem.
„Né! Né! Né!“ posmívala se mi Monika.
Pak Aradia stáhla elektriku na snesitelnou úroveň. Na slíbenou minutu nebrala ohled, a nechala ji působit dál.
„Tak to byl druhý úkol… A mně se chce čůrat. Tak to bude tvůj třetí úkol.“
Rozkročila se a pod sukni si strčila skleničku. Vymočila se do ní. Natáhla ruku se skleničkou ke mně.
„Všechno! Do dna!“
Pochopil jsem. Otevřel jsem ústa. Nalila mi do nich obsah skleničky. Donutila mě vypít její moč. Nemohl jsem jinak.
„Chutná? Tak ještě…“
Přidala do skleničky další dávku. Zatímco močila do skleničky, zeptala se Moniky: „Nechceš taky něco přidat?“
„Já bych se mu radši vychcala na ocas,“ prozradila Monika svůj pěkně perverzní nápad.
„To by se vyzkratovala ta elektrika,“ varovala ji Aradia. „Tak chlastej!“
Musel jsem vypít druhou skleničku moči.
„Tak později…“ odložila Monika svůj nápad.
„To byl třetí úkol. Další úkol bude striptýz…“
„Jo, to mi udělejte!“ zaradoval jsem se.
„Co? My tobě?“ podivila se Aradia.
Monika se upřímně zasmála. „Na to zapomeň.“
„Teď ty vyndáme ty jehličky. To bude asi krve… No jo…“
Vypnuly elektriku. Vytahovaly mi jehly z bradavek a genitálií. Neobešlo se to bez dalšího krvácení. Aradia mě se zájmem prohlížela.
„Ty bradavky krvácej krásně… Škoda, že ty koule ti netečou víc.“
Nijak mě nelitovala. Na bradavky mi přicvakla silné plechové svorky na spisy. Skučel jsem bolestí.
„Copak? Co tě bolí?“
Úpěl jsem dál.
„Prosím tě! Zastavujeme jenom krvácení,“ chlácholila mě dál Aradia.
Byl jsem moc rád, když ty svorky sundala.
„Až tě odvážeme, tak si sundáš pás cudnosti a pak nám uděláš ten striptýz.“
Setřely mi krev a dali dezinfekci na místa po jehlách. Našel jsem v kapse saka klíček. Odemkl jsem svůj pás cudnosti a sejmul jsem ho z penisu. Byl pomačkaný. Pozvolna nabýval normální velikosti.
Monika mi na něj zvědavě koukala. Aradia už ale zase něco chystala.
„Tak Luigi, další úkol má být striptýz. Jenže jsi už svlečený… Takže nám předvedeš striptýzový tanec. Ovšem…!“ Zvolala významně a udělala dramatickou pauzu. „…s těžkým závažím na koulích!“
„To jsem ještě nikdy nedělal.“
„To je nám jedno… A když se nám to nebude líbit, tak tě seřežeme.“
„A když se vám to bude líbit?“
„Tak budeme pokračovat v plnění úkolů,“ ušklíbla se. „Pořád ještě máš vypít chcanky Moniky, nejenom moje. Až se ti, Mony, bude chtít čůrat, tak řekni.“
„Já řeknu. Neboj se.“ Zřejmě si pro mě chystala něco speciálního.
Aradia přinesla veliké ocelové ložisko uvázané na provazu. To mě vyděsilo. Uvázala mi ho nad varlata. Monika ho držela zatím ve vzduchu.
„Počkej, až to závaží Monika pustí…“
Pak to závaží pomalu pouštěla dolů, až mi zůstalo viset na varlatech. „Uh!“ Zmáčklo mi to varlata a šourek se neuvěřitelně prověsil.
„Tak nám hezky zatancuj, abys nás sváděl,“ pokynula mi Aradia.
Opatrně jsem se začal pohybovat. Napodoboval jsem pohyby striptérky. Velké těžké ložisko visící pod koleny mi překáželo v pohybu. Musel jsem také dávat pozor, abych ho příliš nerozkýval. Čím víc se to závaží kývalo, tím víc trpěla moje varlata.
„Bez hudby je to těžké, co?“ poznamenala Monika, jakoby pro mě největším problémem byla absence hidby, a ne závaží na koulích.
Obě ženy se posadily vedle sebe na lavici jako divačky v baru. Obě už zůstaly od pasu nahoru nahé a jediné, co měly na sobě, byly kožené minisukně.
„Ještě chviličku,“ žadonila Aradia.
Nevěděl jsem už, jaké taneční pohyby dělat. Rozhodl jsem se tedy zkusit ještě tanec na klíně. Nejdřív u Aradie.
„Hezký, co?“ Plácala mě přes zadek. „Ten má tu prdelku krásnou!“
Pak u Moniky.
„Má dokonalou postavičku, viď?“ Aradia se bavila.
„To teda je postava jako lusk!“ Monika se mě dotýkala dlaněmi, jakoby hodnotila kvalitu mého těla.
Takové divačky se mi líbily. Byly pěkně rozparáděné. Osahávaly mě. Mému egu dělalo dobře, když jsem slyšel jejich chválu a obdiv. Vystřídal jsem se u každé dvakrát. Odvážil jsem se jich dotýkat zadkem. Penis mi stál. Rád bych se jich dotýkal i jím, ale protože jsem měl na koulích závaží, tak to nešlo. Byly tak blízko!
„Už mu modrají koule!“ všimla si Aradia. „Tak to radši ukončíme. Liugi, to nám stačilo. To závaží ti už sundáme.“
Mona přišla se svým nápadem.
„Teď si lehneš, sem na zem.“
Položil jsem se na záda na podlahu. Rozkročila se nade mnou.
„Teď bude to čůrání. Hezky zvysoka. Šetřila jsem si to. Otevři pusu!“
Z výšky mi močila do úst. Snažila se mi do nich trefit. A já se snažil to pochytat.
„Čůrám opatrně. Snaž se.“
To Aradia byla přísnější. „No, hezky chlastej! A jestli ti uteče kapka na podlahu, tak dostaneš!“
Monika se přestala starat o to, zda se mi trefuje do úst. Zdálo se mi, že čůrá vedle záměrně. Její moč mi zalévala celý obličej. Musel jsem zavřít oči, aby mi to do nich nenateklo. Takže jsem vůbec nevěděl, jak to mám chytat do úst.
„Hele, teď ti to teče všude po ksichtě!“ upozornila mě.
„Já mám pocit, že na zemi už je pár kapek,“ všimla si Aradia.
„A to čůrám pomalu, a stejně mu to teče na zem,“ stěžovala si Monika.
„Jak to, že jsou kapky na podlaze?“ zlobila se Aradia a přitom mě rozhněvaně bila koženou plácačkou přes penis a varlata.
Na to jsem nemohl odpovědět, protože jsem pořád musel polykat moč její kamarádky.
„I když čůrám pomalu, tak to prostě teče všude kolem,“ povzdechla si Monika.
Pokaždé, když stekla její moč na podlahu, dostal jsem přes rozkrok. Kam to dopadlo, tam to dopadlo, na penis, varlata…
„A bumbej! Zase jsou kapky na zemi!“
Další rána. Teď mi koule trefila pořádně. Zařval jsem bolestí. Svíjel jsem se jim u nohou.
„Předposlední úkol,“ oznámila mi Aradia. „Čtvrtý úkol bude, že se necháš ošukat do prdele.“
Zvedl jsem se ze země.
„Podívej se, cos tu nechal!“ pokárala mě Monika. Ukázala na zbytky její moči na podlaze.
„To se nedalo všechno pochytat,“ hájil jsem se.
„Když se chce, všechno jde!“ poučila mě.
Aradia mě poslala do gynekologického lehátka.
„Sem si lehni. Jako děvka. Ošukáme tě. Monika tě přidusí kundou.“
Sedla mi klínem na obličej.
„Tak dělej!“
Musel jsem jí lízat a ona mi na obličeji rajtovala podle libosti. Aradia mi začala do zadku strkat prsty.
„Ta jeho prdel je nějaká stažená.“ Pronikala dovnitř. Zúpěl jsem. „Dělá, jako by tam nikdy nic neměl. Přidus ho pořádně tou kundou!“
Aradia mi strkala do zadku celou ruku. Monika mě přidusila tak, že jsem se dlouho nemohl nadechnout. Když mi pustila trochu vzduchu, rychle jsem se snažil popadnout dech.
„Lízat! Máš lízat, a ne hekat mi do tý kundy! Pořádně! Jen se snaž!“
„Pořád je ta prdel nějaká stažená,“ nelíbilo se Aradii. Plácala mě přes klín. „Povol!“
Nevěděl jsem s čím se vyrovnat dřív. Zadek mi bolestivě roztahovala Aradia a přitom mě bila přes genitálie. Monika mě dusila klínem tak, že jsem nemohl dýchat…
„Co pořád hekáš?! Máš mi lízat kundu!“ plísnila mě Monika.
„Už tam mám celou ruku.“ Konečně byla Aradia spokojená. Šukala mě pěstí v konečníku a nabádala mě. „Lízat a uspokojovat Moniku!“
„Dělej! Dělej! Máš mě uspokojit, a ne hekat!“
„Asi dostane znovu přes ten ocas,“ řekla Aradia a hned to rukou, kterou neměla ve mně, udělala, až to pleskalo. „A bradavky, aby ses pořádně uvolnil…“ Mačkala mi bradavky. Úpěl jsem, ale Aradia byla spokojená.
„No jo, konečně ses pořádně uvolnil. Hezky ti tam jde celá ruka.“ Šukala mě pěstí do zadku. „Tak ho vymrdáme jako nadrženou děvku.“
Bylo mi už všechno jedno. Nechal jsem je, ať si mnou dělají, co chtějí.
„Lízat! Lízat Lízat!“ vykřikovala Monika a užívala si.
„Koukej, já mu něco dám do zadečku.“ Aradia mi do něj strčila nějaké vibrující dildo, až jsem zasténal.
„Děláš, jako bysme ti nějak ubližovali. Podívej, jak je moje kamarádka na tebe hodná. A to máš uspokojovat ty nás!“ vyčítala mi Monika. Přestala mě na chvíli dusit a pozorovala, jak mě Aradia šuká dildem.
„Hezký, viď? A zase podpaží… To je ono!“ pokynula jí Aradia.
Monika mi přiložila podpaží na obličej. Jen jsem klidně vdechoval jeho vůni a jemně jsem se ho dotýkal ústy.
„A vytaháme koule.“ Aradia mě tahala za varlata a dál šukala dildem. Pak nechala dildo vibrovat uvnitř a řekla: „Teď ti ukážu, co je moje oblíbené mučení. To je leštění žaludu. Stiskla mi penis v pěsti jedné ruky a dlaní druhé ruky třela můj naběhlý žalud. Šíleně to šimralo. To nevíš, jestli se máš pochcat, nebo vystříkat, viď?!“
Monika opět dosedla klínem na můj obličej. Pocítil jsem, že se blíží můj orgasmus. Bál jsem se, že se vystříkám už teď. Dráždění na žaludu bylo extrémní. Usilovně jsem Monice lízal klín, abych odvedl pozornost jinam. Dildo mi vypadlo ze zadku.
„Vidím, že ti tam budu muset zase strčit ruku,“ řekla Aradia.
„Lízej, lízej!“ pobízela mě Monika
Aradia mě šukala rukou v zadku a vibrátorem mi dráždila penis.
„Tak dělej! Ještě jsi neudělal Moniku… Pak půjdeš na mně. A pak teprve ti dovolím se udělat!“
„To je paráda mít hlavu mezi mýma stehnama, co?“ ptala se vyzývavě Monika.
„Jo!“ upřímně jsem souhlasil.
„Hezky! To je ono!“ pochválila mě. Byl jsem rád, že se jí to líbí.
„Pořádně ti projedu tu prdel!“ Aradia mě vůbec nešetřila. „Přidus ho zase trochu!“
To ale bylo už hodně zlé. Moničino dušení klínem mě zbavovalo vůle a nutilo mě k orgasmu. Ne! Ještě ne! Už jsem byl na kraji. Snažil jsem se z hlavy vytěsnit, že mám na obličeji její vulvu a že mě Aradia tím, co mi provádí mezi nohama, přivádí k šílenství.
„Eh! Eh! Né Né!“
„Jen pořádně lízej!“ pobízela mě Aradia. „To je tvůj poslední úkol: obě dvě nás uspokojit!“
Monika se mi nastavovala tak, abych se jazykem dostal, kam chtěla.
„Ah! Ah!“ Už to na ní šlo! „Tak dělej, dělej! Ukaž se, co umíš! Ukaž se, co umíš!!!“ Užívala si to.
„No vidíš, že to jde!“ smála se spokojeně Monika a škádlila mě. „Tak ukaž, jestli se umíš vystříkat! Ha, ha!“
„Já ještě nechci!“
„Tobě se nechce?“
„Musí uspokojit ještě mě,“ připomněla Aradia. Ale naschvál mě dráždila vibrátorem dál.
„Prosím vás! Přestaňte, vždyť já se udělám… Já ještě nechci!“ žadonil jsem. Měl jsem strach, že když se vystříkám a, tak už nebudu smět lízat paní Aradii. A na to jsem se těšil ze všeho nejvíc.
„Přidus ho tou kundou!“
„Nechci! Nechci!“ protestoval jsem.
Další dušení. Nedokázal jsem odhadnout, jak daleko nebo blízko mám k orgasmu. Vlastně, ten už jsem měl, jen jsem se bránil ejakulaci.
„Tak ještě dodělej Moniku!“ přikázala mi Aradia přísně. „Pořádně jí lízej tu kundu! Dělej!“
Monika nejdřív živočišně vrčela, pak hlasitě vzdychala a rozkoší syčela. Třela se vulvou o můj obličej, rajtovala mi na něm jako koni a pak se přitiskla.
„Ahhh!!!“
Vychutnávala si orgasmus. Blízko k tomu jsem měl i já.
„Máš štěstí!“ vydechla.
„Tak na lavici! Ještě máš tady mě.“ Aradia mi ukázala, abych slezl z gynekologického lehátka a položil jsem se na červenou koženou lavici.
Bez váhání mi nasedla na obličej. Jak se nade mnou rozkročila, tak se mi krátce před očima mihla její nádherná vulva. Něco tak krásného se ani popsat nedá. Tohle byla královna!
„A dělej! A lízej! Snaž se hezky! Jooohhhááá!“
Hned jsem plnil svoje poslání a ona to rozkošnicky prožívala. Dávala mi najevo, jak si to užívá, jak jí to vzrušuje. Byl jsem šťastný.
„Hezky lízej. Já tě nebudu dusit. Neboj se.“
Snažil jsem se nevynechat žádné její zákoutí.
„Ty ho máš v ručičce?“ Zjistila, že si Monika hraje s mým penisem.
„Budu ho jenom takhle dráždit. Johohó!“ Monika se rozpustile zasmála, když mi ho postavila. Jindy bych byl rád, že se ho dotýká a že se mi postavil, ale teď bych byl raději, kdyby s tím ještě počkala. Vlastně jsem byl rád a těšil jsem se, že mi ho vyhoní, ale zároveň jsem to nechtěl… Hlava se mi z toho už točila.
Aradia nic neříkala, jen si to užívala a tiše šeptala: „Ještě… Ještě… Oh…“
Její vulva omamně voněla. Byla tak mokrá… Její vzdychání mě nesmírně vzrušovalo.
Pokusil jsem se ohlásit svůj orgasmus a zabránit mu, ale nebylo mi rozumět.
„Hm, hm,“ pronesla Monika jakoby chápavě a dál mi ho honila.
Důkladně jsem paní Aradii lízal a doufal jsem, že se udělá dřív než já. Ale zároveň mi bylo líto udělat jí tak rychle. Raději bych si to užíval dlouho, hodně dlouho…
„Och! Jo! Jo! Jo!“ Udělala se! Dokázal jsem to!
„Dobře. I poslední úkol jsi splnil.“ Opět se mi nad obličejem vznesla ta nádhera v jejím klínu. „Za odměnu jako náš osobní sexuální otrok vylížeš ještě jednou Moniku a potom se mi vystříkáš na kozy a budeš smět si to z nich všechno slízat.“
Řekla to věcně, ale pro mě to byl příslib krásné odměny. Pořád jsem ležel na lavici. Aradia mě chytila za varlata.
„Podržím ti ty koule, ať se hned neuděláš. Byl jsi tak dlouho zamčený. Koule máš plný…“
Monika mi sedla na obličej a nechala se lízat. Užívala si.
Tentokrát ale stačilo jen pár vzrušujících vzdechů od Moniky a pár doteků od Aradie na mých genitáliích, a už jsem ejakuloval. Vůbec se to nedalo ovládnout.
„Co to děláš?!“ vykřikla překvapeně.
„Stříká!“ Monika byla také zklamaná. Další lízání mi už odepřela.
Aradia se zlobila: „Já jsem řekla na moje kozy. Tak to ne! Dneska končíš!“
S lítostí jsem se jí podíval na prsa. Přišel jsem o slíbenou odměnu. Bylo mi to moc líto. Ta odměna byla tak lákavá! Snil jsem o tom mnoho nocí, a teď je to pryč…
„Slízej si to!“ Setřela mi rukou sperma z klína a dala mi to slízat z ruky.
„Tak Luigi, splnil jsi naše úkoly. Tedy, přijali jsme tě za našeho osobního sexuálního otroka. Ale k tomu abys nás mohl uspokojovat, tě budeme muset ještě vycvičit. Bohužel, hned při prvním úkolu jsi selhal.“
Paní Aradia ukončila naše setkání. Obě dámy mě vyprovodily. Za mé služby mi poděkovaly. Ale vycítil jsem, že pro splnění jejich nároků se musím ještě zlepšit.
Dostanu příležitost příště? Tak strašně moc bych to chtěl napravit!
