Poslední_šance_pro_Sandru
Po nezdařeném porodu Satanova potomka dostala Sandra druhou a poslední šanci. Nejprve však musela podstoupit další oplodnění.
Když se mi nepodařilo porodit mu syna, tak jsem zklamaného Satana alespoň sexuálně uspokojila. Zmírnila jsem jeho hněv, a tak Satan nakonec souhlasil, že mi dá druhou šanci. Čekala jsem, kdy se to stane. Skoro jsem si přála, abych toho už byla ušetřena. Avšak přeci jen jednoho dne mi Lady Aradia poslala pozvánku.
„Milá Sandro! Pán pekel se rozhodl, že ti dá ještě jednu šanci na zplození syna Damiana. Očekáváme tě příští středu ve 14 hod. Budeš pít denně vlastní moč a budeš zamčená čekat na svého manžela. Takže přijedeš nalíčená jako kurva. A tak i oblečená, aby byl pán spokojen. A na sexu s ním si musíte dát záležet, abys pojala jeho sperma a byl to opravdu chlapec, a ne děvče jako minule. Aradia“
Věděla jsem, že oplodnění od Satana je výjimečná věc. Jeho sperma je tak jedinečné. Chuť se nedá popsat, jen zažít, a ne každá ho dokáže pozřít. Jen vyvolená. Tou vyvolenou jsem byla já. Došlo mi, že to, na co jsem byla tak pyšná, se mi může stát osudným.
Jestli Satanovi neporodím syna ani napodruhé, mohl by splnit svou výhrůžku, že skončím na věčnost v pekle přivázaná ke koze a všichni démoni mě tam budou mrdat. Myslela jsem si, že to je nemožné, ale přesvědčit o tom jsem se nechtěla. Proč jenom jsem se nespokojila s životem obyčejné děvky?
Po týdnu uzamčení s trvale obnaženým žaludem poštěváku v kleci pásu cudnosti jsem už skoro nemyslela na nic jiného.
Pás cudnosti mě psychicky zotročil. Fyzicky mě vzrušoval i týral. V noci jsem se probouzela s bolestí z potlačované erekce v sevření pevné klícky a s detailními představami všemožných perverzností, které se mnou Satan s Lady Aradií mohou páchat. Musím se přiznat, že ačkoli jsem si představovala zvrhlosti, tak jsem byla sexuálně vzrušená.
Denně jsem navíc pila sklenici své moči, jak mi bylo přikázáno, abych byla vnitřně vyčištěná a připravená přijmout Satanovo sperma ústy. Ne vagínou, ta mi měla být zašita, ani análem, ten mi měla Madam ucpat vlastní pěstí.
V určený den jsem přijela před Aradiin dům. Oblečená a nalíčená jako kurva, takže víc odhalená než oblečená a náležitě vyzývavá, jsem vystoupila z auta. Mimo soupravy černého krajkového prádla jsem měla na sobě jen černou koženou bundu.
Přešla jsem na veřejnosti, kde mě mohl kdokoliv spatřit, na to byla ta vzdálenost dost dlouhá, ke vstupu do domu. Náhodné kolemjdoucí nebo řidiče by jistě šokovalo, jak v chladném počasí kráčím v červených lakovaných lodičkách na vysokých jehlových podpatcích, jinak celá v černém, od boků dolů skoro nahá. Síťované punčochy na podvazcích, nahý zadek s pouhou tenkou šňůrkou tang mezi půlkami, klín překrytý jen miniaturním trojúhelníkem černé krajky. S černými brýlemi na očích jsem se cítila drsňácky cool. Zatím ještě sebevědomě jsem nakráčela do domu. Moje podpatky hlasitě klapaly na kovových schodech.
V patře na konci chodby jsem se zastavila, zaklepala jsem na dveře a vstoupila jsem do místnosti, kde mě Aradia a Satan vtělený do nahého Velmistra Aleistara už očekávali. Aleistar poskytoval pro obřad své tělo, protože se Satanem v jeho skutečné podobně by žádný smrtelník obcovat nedokázal.
Moje vizáž kurvy na Satana opravdu zapůsobila. Nejenže mě obdivně pochválil, ale dokonce jsem si všimla, že se mu zvedl penis.
Aradia mě vyzvala, ať si odložím bundu. Rozepnula jsem si ji. Ukázala jsem svému manželovi, že pod koženou bundou mám jen podprsenku a nahé tělo. Hltal mě očima. A já zase jeho. Tedy spíš jeho klín. Byl vyholený a penis měl už pěkně ztuhlý. Bude stačit málo, a postaví se mu, pomyslela jsem si.
„Hezky ses oblékla," pochválil mě.
Pomalu a vyzývavě jsem si bundu rozhalila, stáhla s ramen a odložila jsem ji na pohovku.
„Tak Sandro, nejdřív pozdravíš a pak ti zašijeme kundu," řekla Lady Aradia v krátkých černých šatech bez rukávů, se stříbrnými ozdobami. „Vzala jsem si dnes takové šaty, abys dosáhla pěkně na mé podpaží."
Klekla jsem si před ní a políbila jsem jí ruku. Zvedla ji a nastavila mi podpaží. Vyholené, vlahé, mírně zpocené, ale čisté.
Láskyplně jsem jí ho líbala, a když mě k tomu vyzvala, tak jsem jí podpaží olízala úplně do čista. Dlouze a důkladně.
„Jsi nadržená jako správná děvka?"
„Ano, Paní."
„Tak řekni svému Pánovi, jak dlouho jsi už zamčená v pásu cudnosti."
„Celý týden, Pane."
„Pěkný! Takže je čubka nadržená…“ zvolal dychtivě.
„Ták, hezky ten pot slízej. A druhé podpaží…“
Zvedla levou paži. Ta nádhera!
Líbala a lízala jsem jí ho a můj dech se zrychloval. Nosem jsem vdechovala tu vůni a jazykem jsem se dotýkala té krásy.
„No jo, jak slintá v tom pásu..."
Satan mi přes kalhotky osahával klín. Dotýkal se klícky věznící mé genitálie. Přes mřížku mi ze žaludu vytékala šťáva. Jeho doteky mě tak vzrušovaly, že bych se snad udělala už při líbání Aradiina podpaží.
„Stačí. Pokračuj dál," vybídla mě.
Klekla jsem jí k nohám a políbila jsem jí nárt. Po kolenou jsem jí obešla. Vyhrnula si sukni. Byla bez kalhotek. Políbila jsem jí na obě půlky zadku.
„Až do dírky samozřejmě!"
Zajela jsem jazykem do mezery mezi hýžděmi a hledala jsem její řitní otvor. Rukama jsem jí odtáhla půlky od sebe. Spatřila jsem její zadní dírku. Políbila jsem tu vzácnost a jazykem jsem jí vylizovala, dokud neřekla dost.
„Tak a teď Pána!"
Klekla jsem si před nahého Aleistera. Pozdravila jsem svého manžela v jeho těle stejně jako předtím Aradii. To mi však takové potěšení nepřineslo. Vylízání dírky do zadku jsem vynechala. Naštěstí to nevyžadoval. Chtěl totiž navíc něco jiného.
„Ještě žaluda! Pořádně mě pozdrav, ty děvko!"
Klečela jsem před ním. Nastavil mi penis k obličeji.
„Pěkně ho přetáhni."
Zkušeně, pouze svými rty jsem mu stáhla předkožku, obnažila žalud a políbila jsem ho na špičku. Na tu svoji dovednost jsem byla hrdá. Pak jsem ho obemkla rty a několikrát jsem se k němu přisála, až se mu postavil. Vzala jsem celý žalud do úst a cucala jsem ho. Perfektně mu ztvrdl. Byl spokojen.
„No jo, to je ono."
„Tak stačí, nebo se ti udělá už teď," zarazila mě Paní. „Pás a kalhotky dolů!"
Svlékla jsem si kalhotky, odemkla jsem si pás cudnosti a odložila vše na stolek.
„Podprsenku taky!"
Rozepnula jsem si ji pohmatu rukama za zády a také jsem jí odložila.
Satan se zatím oblékl do dlouhého černého obřadního roucha. Od pasu dolů si ho nechal rozepnuté. Sledoval, jak se svlékám.
„No jo..." vrčel zálibně. „Tak pojď, ty děvko."
„Do křesla! Však už to znáš," pobízela mě Madam.
Položila jsem se do gynekologického lehátka a dala jsem roztažené nohy do držáků. Dobře jsem věděla, co mě čeká. Lady Aradia mi sešila kůži na genitáliích přes poštěváka. Co jsem ale nečekala, byla nedočkavost mého Pána.
„Než tě Paní zašije, tak mi ho pokouříš."
Klekl si na lehátko nade mě a strčil mi do úst penis. Stál mu.
Myslela jsem, že se nechá ode mě kouřit, ale on mě šukal do pusy. S požitkem mi ho strkal až do krku a nechával mi ho zaraženého v hrdle, dokud jsem se nedávila. Vychutnával si to moje trýznění. Měl ho tak tvrdého, že jsem nepochybovala, že je pořádně vzrušený. Zachroptěla jsem.
„Co to děláš, Sandro?" napomínala mě Aradia.
„Trošku tu děvku dávím čurákem," vysvětlil Satan.
Já jsem mluvit nemohla. Sotva jsem se mohla nadechnout.
„Když mi takhle stojí, tak jí zaleze až do krku. Líbí se ti to? Děvko jedna! Co?"
Jen jsem přemáhala dávicí reflex. To bylo jediné, o co jsem se starala.
„Jo, to je ono!" liboval si. „Chceš udávit? Chceš udávit, děvko, co?"
Dostával se do ráže. Vzrušeně dýchal.
Pokud jsem ho neměla v krku, tak jsem mu ho poslušně sála a zdálo se mi, že se udělá už teď. Cítila jsem na jazyku jeho šťávu.
Nejhorší na tom bylo, že i mě se poštěvák topořil a tekla mi z něj šťáva, na což si Madam stěžovala, že se jí špatně šije.
„Ona teče!"
„Už jí teče kunda, jo? To je děvka!" povzdechl si Pán a šukal mě dál s velkou chutí až do krku, až to vypadalo, že se vystříká už teď. Cítila jsem to, jak jsem držela jeho penis v ústech.
„Počkejte, Pane, ať se nevycákáte dřív," mírnila ho Lady Aradia.
„Budeš mít krásně krvavou kundu," informovala mě. Tentokrát mi při zašívání krvácela. „Ještě kousek. Úplně toho poštěváka schováme."
„Podívejte se, jakou bude mít krvavou kundu," vyzvala Satana.
Slezl ze mě.
„Krásně mě pokouřila, ta děvka," ulevil si.
„Škoda, že jste se neudělal, Pane," zalitovala jsem.
„To přijde. Ještě je brzo," řekl.
„Proč by se měl udělat?" zeptala se Paní.
„Protože by se mi to líbilo," odpověděla jsem upřímně.
„Jo?" podivil se Pán. „Ono se jí líbí, že se zašívá a hulí se čurák, jo?
„Jo!" přisvědčila jsem nadrženě.
„Že bysme jí to splnili, děvce jedný?" zavrčel chtivě.
Už už to vypadalo, že se na mě vrhne a budeme se spontánně oddávat bohapustému sexu. Šukání, kouření, stříkání…
„Ale nejdřív musíme vykonat rituál se všemi živly!" usměrnila nás Lady Aradia. „Jen se, Pane, udržujte v pohotovosti."
„Tak tedy ještě chvilku…“ souhlasil.
Lady Aradia dokončila šití.
„Ještě to zapošijeme do předkožky, aby poštěvák nevylézal."
Zaúpěla jsem. Satan se zachechtal.
„To je pěkný!"
„Vy jste mi to přišili k předkožce!" konstatovala jsem zděšeně. „Tam to docela bolí!"
Nebolelo to docela, bolelo to dost.
„Samozřejmě, že to bolí," odvětila Paní klidně.
„To nám je jedno. Tohle musí děvka vydržet," poučil mě Satan.
„Ještě musíme udělat obětní pentagram," zadržela mě na lehátku Madam a nechala mě dál ležet s roztaženýma nohama.
Do kůže na vyholeném podbřišku nad stydkou kostí mi zapíchala pět dlouhých jehel do tvaru pentagramu.
„Mně se líbí, když tě píchám jehlama takhle ke kundě…“
Ani to nedořekla a Pán už zase vylezl ke mně na lehátko.
„Počkejte… Vy jste dneska oba manželé nějak nadržený!"
Znovu mi ho strčil do pusy, šukal mě do ní a liboval si.
„Jó, to je ono!"
Zatlačil mi ho zase až krku a sadisticky si vychutnával, jak se dusím. Vzrušil se při tom tak, že mu penis úplně ztvrdnul. Vzrušeně dýchal a čekal, až se začnu dávit.
Zasmál se a nechal mě krátce nadechnout a zase to zopakoval. Pak si ho nechal tiše kouřit.
„Hezký pentagram jsem udělala," oznámila Aradia. Přejela mi rukou po kundě.
„Ta je krásně mokrá! To se jen tak nevidí… Přejdeme tedy k rituálu."
Satan ze mě slezl.
„Máte krasnýho čuráka, Pane," vydechla jsem. „To bylo moc hezký!"
Šeptala jsem, protože jsem se styděla říct to nahlas.
Byla jsem připravená pro rituál živlů.
„Přistupte, Lilith a Satane, ke mně!"
Vstala jsem z lehátka a přešla jsem na obřadní místo. Postavila jsem se s rukama za hlavou na černobílou podložku.
„Provedeme znovu rituál zplození!" zvolala.
Moje tělo bylo oltář, na němž měly být vykonány oběti všem živlům.
Madam mě zatahala za bradavky a masírovala je, aby byly pořádně ztopořené, a přitom pronášela: „Nejdřív volám živel země. Živel země je co? Rákoska!"
Ukázala prostor pro oltář: „Klekneš si sem a dostaneš pětadvacet ran."
Klekla jsem si na čtyři, hlavou k velkému dřevěnému křeslu s čalouněním z rudé kůže.
„A Pán si sedne na křeslo a přitom mu budeš pěkně kouřit péro, aby tě ten výprask bavil."
Sedl si tam a já si vzala jeho penis do úst. Pořád mu stál. A během toho co jsem mu ho kouřila, se mu postavil ještě líp.
„Pětadvacet!" zvolala a začala s výpraskem. „Počítat nemusíš. Máš, co dělat."
Sama počítala. Rány byla štiplavé. Pán mě chytil za hlavu a přidržoval mi ji na svém ocasu, abych ho nepustila z pusy. Občas jsem dostala ránu i zezadu mezi nohama přes kundu.
Aradia napočítala do pětadvaceti a zanechala můj zadek pěkně rozpálený. Dál jsem svému Pánovi kouřila ocas. Neodvážila jsem se přestat bez příkazu.
„Další rituál je rituál vody."
Vzala si sklenici a vymočila se do ní.
„Vstaň! To byly moje chcanky. Teď Pánovy… Ruce za hlavu!"
Klečela jsem a dívala jsem se na to, jak se do sklenice vymočil i on, a podal mi ji.
„Teď ty," vyzvala mě Paní. „Chceš přeci, aby se ti narodil syn, a ne zase holka. Aby se to podařilo, musí se spojit moč nás všech tří. Minule jsme vynechali tvoji moč, a proto to byla holka. Tak chčij!"
Po chvilce soustředění jsem i se zašitým poštěvákem dokázala přidat svou dávku moči. Pán si vzal sklenici ode mě zpátky a doplnil jí po okraj. Zblízka jsem se dívala, jak z jeho penisu proudí čerstvá chlapská moč, až se po okrajích hladiny našlehaly perličky pěny.
„Plná sklenička!" radovala se Aradia. „Tak vychlastat všechno! Vždyť ty jsi na to zvyklá, kočičko, když jsi pila týden denně sklenici své moči."
Podala mi sklenici. Zvedla jsem jí ke rtům. A její zlatě zbarvený teplý obsah jsem vypila dlouhými doušky, na jedno nadechnutí.
„Šikovná holka! To je ono," pochválila mě. „A teď lehnout!“
Lehla jsem si na záda na obřadní místo, ruce za hlavou.
"Voláme živly ohně! Živel ohně, to je vosk. Poliju tě voskem a udělám ti růžovou kundu."
Nabrala kelímkem z nádoby roztavený růžový vosk. Zalila mi jím celý klín. Spotřebovala několik kelímků vosku, než mi překryl kundu i s poštěvákem.
Pálilo to. Pod silnou vrstvou vosku vydrželo působení žáru dost dlouho.
„Protože Damian musí být zplozen nejen semenem, ale i močí a také krví…“
Připravila si jehly.
„Nevydáš ani hlásku. Ukaž ty bradavky. Kozy máš malý, ale bradavky tak akorát…“
Začala mi propichovat bradavky.
„Když to všechno podstoupíš, tak mám pro tebe překvapení. Tedy spíš tvůj manžel."
Propíchala mi každou bradavku hezky úhledně třemi jehlami.
„Tak to má být," schvaloval její počínání Satan.
„Ještě tu mám jednu silnou jehlu. Kam jí dáme?"
„Do předkožky poštěváka," řekl chladně.
Jehla mi projela předkožkou poštěváku těsně u žaludu. To zabolelo! Potlačila jsem zasténání.
„A teď poslední živel. Živel vzduchu!"
Aradia připevnila svorky vodičů k jehlám v mých bradavkách. Pustila do nich elektriku a sledovala moje reakce. Zůstala jsem potichu, ale z výrazu v mém obličeji poznala, že mě to bolí.
„Bolí?"
Přikývla jsem.
Usmála se a přidala. Nechala mě trpět. Než usoudila, že to bylo dost.
„Rituál jsme tedy vykonali a mohli bychom přejít k aktu plození."
Vytáhla mi jehlu z poštěváka a zbavila mě té bolesti.
„Ale než k tomu dojde, zůstaň ještě ležet. Bylo to krásný, ale bylo toho málo."
Očistila mi klín od vosku.
„Když mám připravenou tu elektriku, tak si ještě pohrajeme s tvým poštěvákem."
Připevnila mi eletrodu na žalud a druhou do třísel.
„Tak hezky to pustíme do toho poštěváka, a půjdeme až na max."
Krásně mě to v něm brnělo, tepalo, cukalo…
„V bradavkách to ještě cítíš?" zeptala se náhle a přidala proud.
Prudce mi v nich zacukalo, projela jimi palčivá bolest.
„Cítím!" vyjekla jsem. Pořád jsem dokázala zadržovat sténání.
„A v poštěváku?"
Zabodla se do něj nečekaná bolest. Vykřikla jsem.
„Á, tam to cítím! To tedy jo!!!"
Pustila to do něj snad opravdu na maximum.
„Ha, ha, ha!" zasmála se a Satan s ní.
A nechala to tak. Moje výkřiky bolesti přecházely do hysterického smíchu. Ta bolest mě vzrušovala!
Paní si toho všimla. Měnila druh a intenzitu elektrošoků a sledovala moje reakce. Střídavě mě mučila a střídavě vzrušovala.
„Hezky si pohrajeme s kočičkou…“
A já dávala najevo, jak to vnímám.
„Cha, cha... aú, aú... ještě, ještě... úúú..."
Zmocňovala se mě euforie bez ohledu na bolest.
„Jé, to je hezký. Jo, to je krásný! Ještééé!!!
„Tak přidáme," řekla klidně a udělala to.
Zavyla jsem: „Úúú! To je ono! Jo! Jo!"
Dělala si se mnou, co chtěla.
„Jééé... chachááa... rrr..."
Vrčela jsem jako šelma a cítila jsem nástup orgasmu. Moc nechybělo, a udělala bych se!
„Říkala jsem, že nemáš ani hlesnout!" zpražila mě.
Ještě chvilku mě potrápila a já jsem jen šeptala: „To je hezký…“
„Podívejte, jak má toho poštěváka zduřelýho," upozornila Satana. "To je nádherný! Tak přejdeme na bradavky."
Dala mi na ně nejspíš stejnou elektriku, jaká byla na poštěváku. Byla to hrůza. Bradavky mám úplně jinak citlivé. Tlumeně jsem skučela a kopala jsem nohama, abych nekřičela.
„Nekňuč, jsem řekla!"
Přestala s tím, až když jsem se ovládla a zůstala jsem zticha.
„Konečně, kočicko. Vidíš, že dokážeš být hodná."
Zbavila mě elektrod.
„Nyní už opravdu můžeme přejít k aktu plození. Vstaň! Neválej se tu!"
Vytahala mi z Venušina pahorku jehly tvořící pentagram, aby se o ně Satan nezranil. Odstranila mi také vosk z rozpáleného poštěváka.
„Má ho hezky červeného, co?" smála se. Vytahala mi jehly také bradavek. Krvácely mi.
„Podívejte, jak jí tečou ty kozy! To je nádhera!" rozplývala se. „Myslíte si, že ty rituály splnila?"
„Ano. Ani moc nekňučela," uznal blahosklonně Satan.
„Milá Sandro, Pán má pro tebe jedno překvapení. On se totiž dneska nabídl…“ Aradia se nadechla a zdůraznila: "...přestože to Satan nikdy nedělá…“
Udělala pauzu a podívala se na Pána.
„...že ti bude lízat kundu."
Nevěřila jsem svým uším. Moje fantazie! Můj sen!!!
„Ale protože to nikdy nedělal, tak ho to musíš naučit."
„Jak?"
I při tom krátkém slově se mi zachvěl hlas.
„No na mě!"
Řekla to, jako bych nepochopila tu největší samozřejmost.
„Takže já půjdu na křeslo, ty si klekneš a hezky mě budeš lízat a budeš učit Pána, jak se to dělá, aby to potom mohl udělat tobě."
Nakráčela k lehátku, lehla si na něj, roztáhla nohy a položila je do držáků.
„Pán se bude dívat a bude se to učit. Tak začni!"
Ještě nikdy jsem Madam neviděla na vyšetřovacím lehátku. Ještě nikdy jsem jí neviděla ležet s roztaženýma nohama. Byla jsem ohromená! Nadšená! Jako ve snu jsem sklonila hlavu k jejímu rozevřenému klínu. Byl nádherný! Přímo před očima jsem měla výhled na tu nejkrásnější krajinu světa, krajinu rozkoše…
Přes dvacet let mi tento klín přinášel ponížení, mučení a útrapy. Byl předmětem nedosažitelné touhy a představ při stovkách masturbací. Kolik spermatu jsem při nich vystříkala, než jsem se mohla k němu sklonit bez mučení a bolesti? Tedy až na tu mou zašitou kundu...
Začala jsem. Dotkla jsem se jí jazykem a pokračovala jsem. Důkladně, systematicky, beze spěchu. Byla jsem ve svém živlu. Jazykem a ústy jsem laskala všechnu tu vlahou, voňavou, vlhkou, vláčnou, rozlehlou, členitou nádheru plnou úžasných zákoutí, s tuhým lesklým hrbolkem pyšného poštěváčku na vrcholu…
„Poštěváka pěkně… Ták… Hm… Hmmm… Hezky mi tu celou kundu vylízej! Jooochhh…“ poroučela si a slastně vzdychala.
Byla jsem šťastná, že se jí to líbí. Napětí v mém zašitém poštěváku mi nevadilo. Dokonce i samotný Satan se směl jenom dívat!
„To je ono! Hezky! No jooochhh... Hezky… kočičko. Hmmm… pěkně!"
Kéž by to nikdy neskončilo! Ale v nejlepším zazněl její razný hlas.
„A stačí! Myslíte, že jste to pochopil, Pane?"
„Jo, dobře jsem to pochopil."
Vystřídala jsem Madam na lehátku. Roztažené nohy jsem teď dala do držáků já a čekala jsem, co bude dál.
„Tak, a teď tě Pán trošku rozlíže," pravila medovým hlasem.
Setřela mi krev z rozpíchaných genitálií. Moje oplodnění brala velice vážně a nenechala nic náhodě.
„Co mám dělat?" zeptala jsem se bezradně v nezvyklé situaci.
„Jenom držet. Teď budeš mít to, co sis vždycky přála. Ale něco za něco. Tak, Pane, můžete."
Sklonil se mi mezi nohy a ucítila jsem doteky jeho jazyka na špičce poštěváku.
„Hezky jí toho poštěváka olízejte."
Samozřejmě, že mě Madam nenechala užít si to v klidu. Dala mi elektrody na bradavky. Zaslechla jsem pípnutí. Pustila do nich elektriku. V bradavkách bolest, kundě slast...
Zasténala jsem.
„Co je? Bolí tě bradavky? Jen si to užívej!"
Jen co mě to od mého Pána začalo vzrušovat, tak mě za to potrestala... Ale bylo to jen takové škádlení. Zase elektriku vypnula.
„Užívej, užívej. Já tě pak rozmrdám v zadku," prozradila mi svůj záměr.
„Je to hezký, Sandro?" zajímala se.
„Ano, moc."
Cítila jsem, že mi líže poštěváka celou plochou jazyka. A celou kundu...
Ale musí se ještě hodně zlepšit, pomyslela jsem si.
„Já si myslím, že za to, že ti líže hezky kundu, bys mohla udělat ty něco pro Pána."
„Ano, udělám."
Už mu to šlo líp. Přejížděl mi jazykem po uzdičce. Začala jsem vzdychat, abych mu dala najevo, že se mi to líbí. Už to bylo hezké, jak jsem si představovala.
„Tak už stačí!" zadržela nás Aradia, zrovna když nám to začalo jít. „Teď už ho můžeš na oplátku kouřit."
Zůstala jsem na lehátku. Pán si klekl na lehátko nade mě. To už jsem znala…
Aradia mi přiložila elektrodu na poštěváka. Už dávno jsem ho měla ztopořeného tak, až vylezl ze zašitých pysků. Pustila do něho proud, který ho příjemně stimuloval.
„To je hezké," ozvala jsem se.
„No, vidíš! Tak hezky kuř! Hezky se snaž, aby byl Satanův syn počat. Já ti zatím roztáhnu zadek."
Otevřela jsem ústa a Pán mi do nich vložil svůj penis.
„Děkuju!" zahuhlala jsem plnými ústy.
Pán si užíval a klidně vzdychal.
„Hezky ti roztáhnu tu tvoji prdelku," pronesla laskavě Madam.
Vzápětí jsem překvapeně vyjekla. Měla jsem v zadku tvrdou hlavici vibrátoru.
„No jo, to je ono! Hezky ti ji rozmrdám," pokračovala klidně.
Vibrátorem v jedné ruce mě šukala do zadku, druhou rukou mi pouštěla elektriku do kundy a Pán mě šukal penisem do pusy.
„A hezky tě rozmrdám, no jo! To je ono na tý špičce! Krásně!"
Hledala moje nejcitlivější místa a radovala z mých vzrušených reakcí. Pánův penis nabýval na objemu. Ačkoliv jsem už věděla, jak jeho sperma chutná, že není vůbec lahodné, tak jsem se na něj už těšila. Jak mi zaplaví ústa…
Sama jsem nastavovala klín jejímu dráždění, abych si to vychutnávala.
„Ták, pořádně, ať jsi pěkně rozmrdaná!"
Přejížděla mi vibrátorem po poštěváku a přikládala elektrody do třísel a na vnitřní strany stehen. Tam to bylo super!
„Málo kňučíš. Musím ti přidat."
Elektrika zesílila. Už to nebylo příjemné. Bolelo to.
„Vůbec neslyším, že by se ti to líbilo, že bys hekala jako nadržená děvka!"
Zaúpěla jsem.
„Jo ty nemůžeš s plnou pusou," zasmála se.
Snažila jsem se ohlásit otrocký orgasmus. Ale Pán mi nacpal penis až do krku.
Dráždění v klíně mě přivedlo na pokraj vyvrcholení. Lapala jsem po dechu a nesrozumitelně jsem kňučela. Pán mě šukal do pusy pěkně tvrdě.
Další otrocký. Paní mě okřikla.
„Přeci chceš, aby se zplodil Damian, a nechceš se udělat dřív, než se udělá Pán, že ne?!"
Její vibrátor mi dál drnčel v klíně.
Satan si sám rukou honil ocas.
„Ne! Ne!"
Skoro jsem brečela. Zapovězený orgasmus jsem měla na krajíčku.
„Protože potom by to bylo horší, polykat semeno, když už nebudeš vzrušená… No, udělej ho, ať to stihne, než budeš!"
Čekala jsem s otevřenou pusou a strašně jsem si přála, ať mi do ní to svoje satanské sperma rychle nastříká. Vibrátor na mém poštěváku mě přiváděl k šílenství. Bezmocně jsem kopala nohama. Úpěla jsem, vzdychala…
„To je ono!" radovala se Aradia z mého zoufalého utrpení.
Pán vrčel jako šelma. Já také. Naladili jsme se na stejnou vlnu.
Pánova ruka kmitala na jeho ztopořeném ocasu, až se z toho zadýchal. Podržel ho a strčil mi ho do úst. Na jazyku jsem ucítila husté sladké a hořké sperma. Znovu zapumpoval a stříkl mi tam další
dávku. Ještě jednou si ho pohonil a nechal mi ho vytéct až do konce v puse. Nechala jsem se strhnout a chovala jsem se jako smyslů zbavená. Obemkla jsem ho rty. Spolkla jsem, co jsem měla na jazyku, a vysála jsem z něho zbytek. Blaženě vydechl.
Jako bych byla po vyvrcholení i já. Předchozí nástup orgasmu pominul.
Zato Lady Aradia byla v ráži. Ani jsem nepostřehla, kdy odložila elektriku. Vibrátorem mi devastovala klín.
„A na tom poštěváku, to je ono! A i tu prdel pořádně projedu! A na špičce poštěváku!"
Bylo to jako postorgasmická tortura. Úpěla jsem se Satanovým penisem stále v ústech. Ačkoliv se mi do nich už vystříkal, tak si to požitkářsky vychutnával.
„Děkuju!"
Poděkovala jsem svému Pánovi za jeho semeno. Víc jsem ze sebe vypravit nedokázala.
„Ták! Pořádně tě vymrdám! A celou rukou!"
Měla jsem ji v sobě!
„Děkuju!" opakovala jsem jako omámemá.
„Už se Pán udělal?"
„Ano!" vzlykla jsem. Tolik emocí a fyzického vypětí už na mě bylo moc.
„Založil na Damiana?"
„Všechno jsem to spolykala!" vykřikla jsem překotně.
„Tak za to ti dovolíme také se pořádně vystříkat."
„Děkuji." To byla dobrá zpráva.
„No jen cucej, cucej!"
Šukala mě pěstí do zadku a nedovolila mi pustit Pánův penis z úst. Jeho varlata se mi otírala o tváře. Už to nebylo tak rajcovní. Uvědomila jsem si, že to dělá, aby mě ponížil.
Paní se snažila přimět moje tělo k orgasmu. Rukou v zadku, vibrátorem na poštěváku, análním kolíkem… Ale můj mozek už byl po vyvrcholení. Fyzický orgasmus jsem potlačila. Ale ten v duši jsem prožila těsně předtím, než mě můj Pán oplodnil. Pánova erekce pominula. Vyndal mi ho z pusy.
Dráždění rukou na prostatě už bylo nesnesitelné. Křičela jsem, kopala jsem.
„Už jsi předrážděná," konstatovala Aradia
Poštěvák překonal odpor zašitých pysků a celý se mi ztopořil.
„Asi tě zamknu zpátky do pásu cudnosti bez vystříkání," pohrozila.
„Vždyť já už jsem tak dlouho zamčená!" naříkala jsem zděšeně.
„A ještě dlouho budeš!" přisadil si můj Pán.
„Totiž jestli se uděláš nebo neuděláš, není vůbec důležité. Důležité je, že se Pán pekel udělal."
„To se mi moc líbilo, jak se udělal," přiznala jsem upřímně.
Paní si vzala nůžky a vypárala stehy z mých genitálií.
„Tak, kočičko, uděláme to takhle. Ty si lehneš na lavici. Budeš mě lízat, protože na mě jsi dneska kašlala. Pěkně si ho vyhoníš. Když to nedokážeš, odjedeš zamčená na další týden."
Slezla jsem z lehátka a přešla jsem k rudé lavici.
„Tak dělej! Lehnout! Budeš mi lízat kundu a přitom si ho budeš honit. Jsem zvědavá, jestli zvládneš dvě věci najednou."
Rozkročila se mi nad obličejem.
„Tak dělej! A pořádně!"
Začala jsem lízat její úžasný klín.
„Hezky! Tak! To je ono!"
Okázale si to užívala a dávala bezostyšně najevo, že se jí to líbí.
Honila jsem si poštěváka oběma rukama, ale byla jsem tak vystresovaná, že to k výstřiku nevedlo.
„Pořádně pracuj tím jazykem!" napomenula mě. „Ona není schopná dělat dvě věci najednou! Chyťte jí za ty koule!"
Pán mi je stiskl v ruce a zatahal. Další ponížení…
„No hoň si ho! A lízej!" pobízela mě Aradia.
Chtěla jsem se udělat sama, a ne aby mě při tom držel za koule muž! Jenže mě to opravdu vzrušilo. Madam s požitkem vzdychala a vozila se mi nahým vlhkým klínem po obličeji.
Rychle jsem dospěla k orgasmu. Vlastně mi k tomu pomohl můj Pán a manžel. A také Lady Aradia a její vášeň. Tiskla mi svou vulvu na ústa a řitní dírku na nos. Hlasitě vzdychala.
„Ano. To je ono!"
A já jsem stříkala! Hodně. Po dvou týdnech…
Byla jsem šťastná.
„A do dlaně! A slízat!"
Pán mi pustil koule.
„Už stříká!"
Madam se postavila. A já jsem si před nimi vyhonila poštěváka až do konce.
„Všechno slízat jsem řekla!"
Olízla jsem si dlaň potřísněnou svým spermatem. Pán se ďábelsky pochechtával. Polkla jsem a zhluboka vydechla.
„Děkuju!" Bylo to upřímné.
Když jsem se vzpamatovala a postavila jsem se na nohy, pouze v podvazkovém pásu a punčochách, s otisky rákosky na zadku, potřísněná krví, voskem a spermatem, byl Satan už pryč z těla Velmistra Aleistara.
Ještě jednou jsme probrali, zda rituál proběhl správně, jak měl. Velmistr odjel spokojený.
Lady Aradia mě ošetřila. A já jsem odjela s nadějí, že tentokrát ji nezklamu.
