17_UNOR
„Až do lekce budeš v pásu cudnosti!“
Takový byl úkol v e-mailu od madam Aradie. Znamenalo to 8 dní uzamčení.
„Pokud si ho sundáš, tak mi to oznámíš, a budeš za to potrestán! Každý večer mi pošleš fotku pro kontrolu!“ dodala v dalším e-mailu.
Každý večer jsem si tedy vyfotil penis uzamčený v pásu cudnosti. Nejdřív mě to vzrušovalo a rád jsem si ho fotil a posílal fotky madam Aradii. Za pár dní mi došlo, jak je to ponižující… Jednou jsem jí popsal, jaké to je nosit pás cudnosti celý den v práci.
„Za stěžování si bude další test! Počítej si je.“
Vždyť jsem si ani nestěžoval…
Další den jsem poslal povídku z minulé lekce s komteskou Sandrou. Brzy přišla reakce.
„Povídka se mi líbila. Příště se těš! Sandru už brzdit nebudu!“
A to nebylo vše. Dorazil další e-mail.
„V povídce jsem opravila chyby. Hádej, kolik jich bylo? To je trestných puntíků!!!“
Marně jsem se dotazoval, kolik jich je…
„Hodně! Sandra se už moc těší!“
Trvalé uzamčení penisu v pevné kleci mi stále připomínalo, proč ho nosím, a nutilo mě to myslet na madam Aradii a blížící se lekci. Po několika dnech jsem to nevydržel a poslal jsem jí e-mail, ve kterém jsem popsal, na co myslím. Také jsem napsal, že mnoho let mám při masturbaci oblíbenou představu, ale tu že se napsat neodvážím.“
„O čem sníš mnoho let, když masturbuješ? Vybal to, a honem!!“ dorazila přísná reakce.
„Že jste při lekci se mnou nahá.“ Přiznal jsem. Musel jsem odpovědět po pravdě, když mi to přikázala.
„Tak další trestnej puntík, aj, aj, aj…“
„Ach jo, vždyť jste to chtěla vědět…“
V dalším e-mailu mě přísně pokárala: „Takové představy tě nesmí ani napadnout! Natož při nich masturbovat!“
Následovaly další dny v sevření pásu cudnosti a noci s bolestivými omezenými erekcemi. Den před lekcí jsem e-mailem potvrdil, že přijedu a přidal jsem součet trestných puntíků.
„Výborně. Zítra přijedeš s kolíkem v zadku a kolíčky na bradavkách. Svléknout se můžeš až ve studiu.“
Takové byly poslední pokyny před lekcí. Druhý den jsem už seděl v autě a mířil ke studiu. Zapípala SMS.
„Svlékneš se hned za dveřmi a necháš je otevřené!“
Potvrdil jsem, že rozumím, a dojel jsem před studio. Pootevřenými dveřmi jsem vešel dovnitř a ihned jsem se začal svlékat.
Po schodišti sešla madam Aradia v kožichu. Stál jsem před ní nahý v chladnu.
„Tak ty bys chtěl, abych byla při lekci nahá?!“ spustila na mě na uvítanou. Takže pokáráním v e-mailu to neskončilo…
„Co? Odpověz!“
„Ano, má Paní,“ přiznal jsem zahanbeně.
„Tak to si s tebou vyřídím hned, ještě než přijede Sandra!“
Nasadila mi obojek s vodítkem a odvedla mě nahoru. Nahoře ve studiu bylo konečně teplo. Nezapomněl jsem ji pomoci z kožichu a odložil jsem ho na pohovku. Tím jsem ale její hněv nijak nezmírnil.
Zatahala mě za bradavky, z nichž mi sundala kolíčky, se kterými jsem přijel. Ovládl jsem se a bolest jsem snášel tiše.
„Sundej si pás cudnosti a pozdrav!“
Nůžkami, které mi podala, jsem přestřihl plastový zámek a svůj pás cudnosti jsem položil na stolek. Třásly se mi ruce.
Klekl jsem na čtyři a pozdravil jsem Paní podle protokolu. Když jsem jí líbal zadek, řekla: „Máš smůlu. Minule jsem měla na sobě jen korzet a mohl ses mi dívat na kozy a na kundu. Ale za to, co ses mi opovážil napsat, neuvidíš dnes nic!“
Měla na sobě černé latexové body, které sice bylo krásné, ale zakrývalo jí prsa, klín i zadek. Byl jsem zklamán a vnímal jsem to jako tvrdý trest. Dobře věděla, jak moc miluji vylizovat jí zadek a jak zbožňuji vše, co teď zakrývala.
„Má Paní, omlouvám se za to. Ale sama jste mi přikázala, abych Vám to napsal,“ bránil jsem se. Mluvil jsem k jejímu zadku.
„Ale nepřikázala jsem ti, abys na něco takového myslel! Zůstaň klečet!“
Vkleče na čtyřech jsem zíral do podlahy. Styděl jsem se a byl jsem zdrcený. Ještě štěstí, že se ta věc vyřídila, než přijela Sandra.
Paní mi vytáhla ze zadku můj kolík, se kterým jsem přijel.
„Kdy sis ho tam zasadil?“
Než jsem stačil odpovědět, otevřely se dveře do studia a dovnitř vstoupila komteska Sandra.
„Dobře, že jdeš. Už jsem ti ho přichystala!“ uvítala ji Paní.
Stále jsem klečel s pohledem upřeným do podlahy.
„Představ si, že mi v e-mailu napsal, že by chtěl, abych byla při lekci nahá!“ prozradila na mě okamžitě moji intimní představu.
„Ale?“ podivila se Sandra.
„Omlouvám se. Byla to jen představa…“ snažil jsem se být co nejpokornější a toužil jsem tu ponižující konverzaci ukončit.
„Tak představa?! Dokonce si ho při tom honí!!!“ práskla mě Paní bez okolků.
„Má Paní. Už to nebudu dělat,“ sliboval jsem zoufale.
„No to bych prosila! Vstaň! Pozice číslo jedna!“
Ještě pořád jsem se na Sandru ani nepodíval. Tak moc jsem se těšil, až ji uvidím, a nahou, a teď jsem se tolik styděl… Postavil jsem se s rukama za hlavou čelem k madam Aradii.
„Tak kolik sis vysloužil trestných puntíků?“
„Tři za sundání pásu cudnosti, jeden za to, že jsem si stěžoval, jeden za to, že jsem napsal svoji představu, že jste nahá… a hodně za chyby v povídce…“
„Bylo jich pět,“ upřesnila Aradia. „Celkem tedy deset trestných puntíků.“
„On neumí gramatiku?“ zajímala se Sandra.
„Tak hloupý není. Umí psát dobře, ale drobné chyby dělá. Čárky, interpunkce… Je nepozorný a pak to po něm musím opravovat. Není divu, když při tom myslí na takové věci, že?“
Během hovoru mi podvázala varlata a přilepila na ně elektrodu. Do zadku jsem dostal anální elektrodu. Další mi nalepila na bradavky a zajistila je lepicí páskou. Spustila přístroj na elektrotorturu.
„Cítíš něco?“ zeptala se.
„Ano, má Paní. Cítím.“ Do bradavek a hlavně do koulí mi procházel elektrický proud.
„To je dobře. Postav se tam.“ Ukázala k rámu bondážního lůžka.
Do kožených pout visících na řetězech mi upnula zdvižené ruce. Mezi rozkročené nohy mi vsadila kovovou rozpěrnou tyč a připoutala mi je do pout na jejích koncích.
Konečně jsem se odvážil pohlédnout na komtesku Sandru. Slušelo jí to ještě víc než minule!
Měla na sobě vzrušující černé prádlo a vysoké boty. Převzala od Paní přístroj na elektrošoky a položila se na lůžko přede mě. Zvyšovala intenzitu a začínala se bavit. Elektrika mě bodala do varlat a škubala v bradavkách.
„No tak zopakuj Sandře, kolik trestných puntíků sis vysloužil před lekci,“ pobídla mě Paní.
„Hmmm, povídej otrůčku!“ přidala se Sandra. “Ty jsi zlobil svou paní?“
„Dostal jsem tři trestné puntíky za sundání pásu cudnosti. Dvakrát jsem musel trénovat na kole a jednou jsem ho sundal kvůli hygieně…“
„Ty jsi musel jezdit na kole? To snad ne?“ podivila se Sandra.
„Jednou jsem si stěžoval na nošení pásu cudnosti v práci. Jeden trestný puntík jsem dostal za nevhodné představy o své Paní při masturbování…“
„Jenom jeden?!“
„A pět jsem dostal za chyby v povídce. Celkem deset…“
„Takže deset ran jako trest dostaneš ode mě,“ oznámila mi verdikt Aradia. „A ty budou jenom na rozehřátí, než tě předám Sandře.“
Začal výprask koženou plácačkou. Za každou ránu jsem své Paní poděkoval.
Po třetí ráně výprask přerušila.
„A víš, co mi před lekcí ještě napsal? Že by chtěl, abys byla při lekci nahá hlavně ty!“ prozradila Sandře.
„No tedy!“ ozvala se Sandra. „Tak na tohle myslíš? To by sis přál?“
„Ano, komtesko Sandro,“ přiznal jsem tichým hlasem. „To bych si přál…“
„Myslíš, že bys mu to mohla splnit, když ti ho dám, aby sis s ním dělala, co chceš?“
„No, myslím, že by to šlo,“ připustila Sandra. „Ale jen když si to zaslouží.“
Dala mi naději a já jsem byl odhodlán snést kvůli tomu jakýkoliv výprask.
Paní dokončila exekuci. Sandra si prohlížela můj zadek.
„Jak je krásně červenej!“ libovala si. „A to je teprve začátek! Vypadá to, že dnes asi dojde i na slzičky…“
To mě vystrašilo, ale snažil jsem se zachovat klid.
Chytla mě za bradu a natočila mi obličej k sobě.
„Otevři pusu. Pořádně!“
Vyplivla mi do úst žvýkačku.
„Už ji nechci,“ poznamenala.
Nezbylo mi nic jiného, než žvýkat dál, co vyplivla. Jako odpadkový koš…
„Teď je tvůj,“ řekla Aradia. Budu se dívat, jak hezky trpí.“ Zasmála se.
Sandra bez váhání pokračovala v mém výprasku. Vůbec nechtěla, abych počítal. Bila mě, protože jí to dělalo radost.
„Už má tu prdel fakt krásně červenou,“ radovala se. „Až se na ni posadíš, tak budeš na mě vzpomínat! Ha, ha!“
Najednou jsem ucítil na zádech něco horkého. Přibývalo to. Za krk, na záda, ramena, bedra, zadek… Pochopil jsem, že mi tam Aradia kape horký vosk z hořící svíčky.
Sandra promluvila těsně u mého ucha: „Líbí se mi tvůj nápad z e-mailu, že ti dám výprask a ty budeš mít ocas a koule pevně připíchnuté jehlami. Myslels to vážně?“
„Ano, komtesko Sandro,“ zašeptal jsem vzrušeně. Bál jsem se toho, ale byl jsem zvědavý, zda to udělá.
„Tak někdy… Ano?“
Přidala další rány plácačkou na zadek
„Dnes je nějakej tichej…“
„Asi opravdu chce, aby ses svlékla…“
„Tak to ho ještě trochu potrápíme!“
Slyšel jsem, jak se za mnou spolu baví.
„Že ty tu elektriku vůbec necítíš?“ zeptala se mě Aradia.
„Cítím.“
Přidala mi.
„Cítím!“ oznámil jsem. Křičet jsem nechtěl.
Hořící svíčku teď měla Sandra. Kapala mi horký vosk na zbitý zadek a na penis. Dokonce na žalud. Vosk krásně pálil. Byl jsem odhodlaný snášet dnes vše bez sténání.
„Sfoukni to.“ Dala přede mě svíčku. Sfoukl jsem ji.
„Přál sis něco?“
„Hm.“
„A co?“
„Musím to říct?“
„Abych byla nahá?“ přečetla mě.
„Ano… Abyste byla nahá, komtesko Sandro.“
„Ha, ha! Teď uděláme depilaci!“ sdělila mi Sandra. Plácala mě rukou přes penis, až vosk odpadával. A také přes zadek. Plácání její dlaně na mém zadku bylo mnohem vzrušivější než plácačka. A ještě přidala bití rukou přes penis.
To byla krása! Bolelo to. Penis se odrážel pod jejími údery. Ale takové bití miluju! Pokud jsem sténal, tak jenom vzrušením, ale bolestí ne.
„Dnes jsem si pro tebe připravila houpačku,“ informovala mě madam Aradia. „Znáš ji, že?“
Jistěže jsem s ní už měl zkušenosti.
Odpoutala mě od rozporky a řetězů a zbavila mě elektrod v rozkroku a v zadku.
„Na bradavkách ti to ještě nechám. Vím, že to nemáš rád,“ škodolibě poznamenala. „Myslíš, že si zasloužíš, aby tu byla Sandra nahá?"
„Ano, má Paní.“
„Co, Sandro? Zaslouží si to?“
„No, viděla jsem, že se snažil. Ani nám tu dnes nefňukal. Je vidět, že na nás minule hrál divadýlko.“
Pomyslel jsem si, že to tedy asi neudělá… Stál jsem před ní v pozici číslo jedna.
„Ale za tu dnešní snahu… Smíš mě svléknout.“
Nevěřil jsem vlastním uším. Když jsem si to před lekcí představoval, tak jsem si myslel, že se svlékne sama. Ale že to dokonce udělám já? Nenapadlo mě, že se přeci nebude před otrokem svlékat sama… Jenže od toho má přeci otroka, aby jí posloužil!
„Podprsenku!“ nasměrovala mě.
Úplně mě to rozhodilo. Najednou jsem směl, dokonce musel, udělat to, na co jsem se ani neodvážil pomyslet.
Její podprsenka byla černá s rafinovanou spletí tenkých pásků. Nevěděl jsem, jak ji sundat. Hledal jsem zapínání na zádech. Nenašel jsem ho. Myslel jsem, že jsem ho v rozrušení přehlédl.
„Stáhni ji jako tričko!“ poradila mi.
Zvedla paže. Přetáhl jsem jí elastickou podprsenku ohleduplně přes hlavu. Překvapilo mě, jak má velká prsa vzhledem její štíhlé postavě. Byla ode mě jen pár centimetrů… Odložil jsem podprsenku a těšil jsem se, že jí stáhnu černé kalhotky.
„To stačí,“ zarazila mě. „Víc sis nezasloužil.“
Byl jsem zklamán. Moc jsem se na to těšil. A už k tomu skoro došlo…
„Na co čekáš? Vlez na houpačku!“ přikázala mi madam Aradia. Dovolila mi vyplivnout žvýkačku.
Vylezl jsem na lehátko ze spletených popruhů zavěšené na řetězech. Na zápěstích a nohách jsem stále měl kožená pouta. Ta s pomocí karabin připevnily k řetězům. Vlastně jsem ani to lehátko nepotřeboval. V podstatě jsem visel zavěšený za pouta na řetězech jako středověký vězeň.
Madam Aradia zkontrolovala, jestli mi jde elektrika do bradavek, a pro jistotu ještě přidala. Zvykal jsem si.
„Proč jsi mu nedovolila, aby tě viděl celou?“ zeptala se Aradia Sandry.
„Nemůže dostat všechno najednou,“ odpověděla Sandra.
„A víš, že byl tak drzý, že v povídce napsal, že když jsi ho šukala do prdele, tak ses zadýchala dřív, než jsi mu to pořádně udělala?“
„Já že jsem se zadýchala?“ podivila se Sandra.
„Možná jsi měla na něho malého připínáka. Já ti ho připravím s tímhle. Co mu říkáš?“ ukázala Sandře umělý penis, který si připnula.
„Pěknej,“ ohodnotila ho Sandra.
„Tak otrůčku, připrav se,“ řekla madam Aradia.
Zarazila mi ho zadku a začala mě jím znásilňovat. Dělala to dost tvrdě. Nečekal jsem, že to bude až tak brutální. Hodně mě to bolelo. Myslel jsem, že to dlouho nevydržím. Mýlil jsem se. Musel jsem toho vydržet ještě hodně…
„Tak co? Jaký je?“
„Velkej,“ vydechl jsem. Snažil jsem se to prodýchat a nesténat.
Viděl jsem Paní, s jakým zaujetím mě znásilňuje. Imponovalo mi, jak dokázala být drsná. Její výraz v obličeji mě dostal. Zdálo se mi, že se jí to líbí, a já byl šťastný, že mi to dělá.
Ale přeci jen jsem byl rád, když přestala, a doufal jsem, že tu věc do mě už nikdo nestrčí.
„Vidíš, jak jsem mu tu prdel roztáhla? Pochlubila se Sandře. „A roztáhnu mu jí ještě víc. Dívej se.“
Bez váhání mi strčila do zadku celou ruku a pak velký anální kolík, který jsem sice neviděl, ale asi byl velký dost. Bolelo to. Prodýchával jsem a snažil jsem se, abych byl odměněn tím, že si Sandra sundá i kalhotky.
„Tak ty bys chtěl, aby ti tam Sandra strčila nohu? Psal jsi to v povídce…“
„Ah, ano…“
„Sandra nemá zrovna malou nohu… Ale bosá by tam možná šla…“ odhadovala Aradia.
„Teď je to moc vysoko. Tak asi příště, otrůčku…“ slíbila Sandra.
Později po lekci mi řekla, že mi příště poručí, abych si klekl, a zezadu mi tam svou nohu strčí, že takovou pozici otroka má ráda, protože ho zezadu může kopat do koulí a do ocasu. To znělo slibně a krásně nebezpečně…
Madam Aradia s mým zadkem zacházela drsněji než jindy. Viděl jsem přitom její výraz. Zapůsobilo na mě, že se chovala až sadisticky.
„Můžeš si s ním dělat, co chceš,“ vyzvala Sandru. „Psal mi, že by chtěl, abych tě s ním nechala o samotě. Tak je tedy tvůj. Já se budu jen dívat a dělat fotky. Jo, a kdybys potřebovala jehly, tak tu mám jen samé silné. Ale to ti může být jedno…“
„To vůbec nevadí. Alespoň to bude zábavnější,“ odpověděla Sandra. „Viď, otrůčku? Tak ty ses na mě těšil?“
„Ano, komtesko Sandro.“
„Určitě jsi nemohl v noci na dnešek spát, jak ses těšil na lekci, viď?“
To uhodla přesně.
„Měl jsi strach, co ti udělám?“
„Ano.“
„A těšil ses, že mě uvidíš nahou?“
Styděl jsem se jí to říct do očí, ale musel jsem.
„Ano, komtesko Sandro.“
„A chtěl sis při tom honit ocas, viď? Ale byl jsi zamčený v pásu cudnosti…“ zasmála se škodolibě.
Ve všem měla pravdu. Viděla do mě úplně jasně.
Madam Aradia jí podávala jehly. Sandra mi dvěma z nich propíchala kůži šourku. Třetí zapíchla do citlivého místa pod ním.
„Nejraději bych mu propíchla úplně celý ocas,“ napadlo ji.
„Jo, to jsem už jednomu otrokovi udělala,“ informovala ji Aradia. „Jde to, ale hodně krvácel. To otrůčkovi udělat nemůžeme. Mohlo by se mu po odchodu spustit krvácení do kalhot.“
Co takhle spíchnout mu předkožku přes žalud. Udělal bych mu takový pás cudnosti…“ přemýšlela Sandra dál.
Něco takového jsem už zažil, když mi madam Aradia před několika lety zašila předkožku. Teď jsem se ale bál, že mi propíchne nějakou žilku a krvácení nepůjde zastavit.
Nakonec ji napadlo něco jiného. Vzala mezi prsty můj žalud a já zažil pár vteřin hrůzy. Jehlu však namířila těsně pod něj a přiložila ji k uzdičce. Nesmírně citlivé místo…
V pozici na houpačce ležely mé genitálie na stydké kosti a vše jsem velmi dobře viděl. Hrot jehly napnul hladkou uzdičku a pak skrz ni pronikl ven. Jehla mi ozdobila penis těsně pod žaludem. Fascinovaně jsem na to zíral. Ani mě nenapadlo myslet na bolest.
Aradia odpojila elektriku, strhala lepicí pásku z mého hrudníku a sundala mi z bradavek elektrody.
„Teď má bradavky pěkně prokrvené,“ upozornila Sandru. „Budou se ti dobře propichovat.“
Sandra mi propíchal bradavky jehlami. Pohled na její skoro nahou postavu a naděje, že se svlékne úplně, mi dodávaly kuráž.
„Mohu dostat ještě další jehly, prosím?“ poprosil jsem.
Když už jsem měl v každé bradavce jednu jehlu, tak mi další propíchání nepřipadlo tak strašné. A moc mě to lákalo.
„To víš, že můžeš!“
Sandra si připravila další jehly. Aradia mi dráždila rukou v zadku prostatu. Tím mi tu chvilku čekání na jehly znepříjemnila.
„Mohla bych mu na bradavkách udělat z jehel hvězdici,“ pokračovala Sandra. „Do každé tři jehly přes sebe…“
„To je dobrý nápad pochválila ji Aradia. „Viděla jsem to v amerických filmech. Prý to hodně bolí.“
„Tak to vyzkouším!“ zaradovala se Sandra.
Také mně se ten nápad líbil a byl jsem odhodlán snášet to bez sténání.
„Kdybys včera věděl, co tě čeká, tak bys strachy nespal!“ odhadla mě správně Sandra.
„Hmmm…“ zamumlal jsem místo odpovědi.
Aradia měla pravdu. Propichování dalšími jehlami bolelo víc než těmi prvními. Pomáhalo mi, že jsem se díval Sandře na prsa. Dostalo se mi krutého mučení od téměř nahé kruté dívky. Byl jsem šťastný. Přesvědčila mě, že je opravdu sadistická.
Propíchala mi do hvězdice nejprve pravou bradavku, pak levou. Bohužel jsem si je nemohl prohlédnout. Obojek na krku mi bránil sklonit bradu níž, abych tam viděl. Pak mě Sandra začala šukat do zadku připínákem.
„Tak já jsem se minule zadýchala? Uvidíme, kdo se zadýchá dnes…“
Ani jsem si nevšiml, že si ho připínala. Nejspíš si ho nasadila, když mě znásilňovala madam Aradia tím tlustým umělákem.
Bylo to od ní takové příjemné šukání. Líbilo se mi. Vzrušovalo mě. Klouzal mi do zadku hladce. Nebolelo to.
To se ale Sandře nelíbilo.
„Je moc tenký. On vůbec necítí, že ho šukám,“ postěžovala si Aradii.
„Tak si vezmi ten, kterým jsem ho šukala já,“ nabídla jí Aradia.
Když si ho Sandra vyměňovala, tak jsem ho zahlédl. Byl to úctyhodný kus. Pořádný ocas! Tak tím mě před chvíli znásilňovala madam Aradia?! Bylo to tvrdé, a teď to přijde znovu?
Přišlo. Trvalo to déle a bylo to ještě tvrdší!
Sandra mě brutálně znásilnila. Nepamatuji si, co říkala. Snad poprvé jsem zažil to, čemu se říká vyšukat mozek z hlavy.
Bolelo to. Cítil jsem, jak tvrdě její tělo naráží do mého rozkroku. Zíral jsem jí na prsa. Viděl jsem, jak jí pod tenkou kůží pracují svaly na pažích, ramenou, na břiše. Hltal jsem pohyby jejího těla a zaujatý výraz v jejích očích. Viděl jsem, že chce, aby mě to bolelo.
Vzrušil jsem se. Řval jsem. Ne bolestí. Čistě jen vzrušením. Udělal jsem se bez ejakulace. Mnohem intenzivněji než při stříkání.
Odpočinula si. Moc si z toho nepamatuji. Aradia mi zřejmě vytahala nějaké jehly z rozkroku.
Sandra mě bila dlaní přes ocas a koule. A pak mě tvrdě znásilnila podruhé. Nespouštěl jsem z ní oči. Přestože jsem cítil v prdeli bolest, tak jsem ji povzbuzoval. Tykal jsem jí a vulgárními slovy jsem ji pobízel, ať je ještě brutálnější. Byla opět zadýchaná!
Zoufale jsem chtěl další silný vnitřní orgasmus. Aradia mě jezdeckým bičíkem bila přes ocas a bradavky. Také ona to dělala dost drsně. Bila mě přes bradavky, ve kterých bylo po třech jehlách, až jsem z nich krvácel. Byl jsem bezmocně připoutaný k houpačce a zavěšený za ruce na nohy na řetězech.
Řval jsem a smál se zároveň. Sandra mi to nádherně udělala. Nespouštěl jsem z ní oči, dokud neskončila. Byl to splněný sen.
Oddychoval jsem a pomalu jsem se uklidňoval. Aradia mi vytahala zbývající jehly z rozkroku. Ty v bradavkách nechala. Odpoutaly mě od řetězů. Musel jsem slézt z houpačky a položit se zády na lavici. Sandra už připínák neměla.
Paní ji vybídla, ať se mi vymočí na penis. Ani teď si nesundala kalhotky, jen si je odhrnula na stranu a vymočila se mi do klína.
„Komtesko Sandro, dovolte, abych vás očistil,“ požádal jsem ji vychovaně.
„Je to jeho povinnost,“ připomněla madam Aradia.
Sandra se rozkročila nad mou hlavou a nechala si krátce ode mě jazykem očistit klín. Pak si zase upravila kalhotky zpátky. Byl jsem zklamaný, že jsem si nezasloužil, aby se při lekci svlékla úplně. Budu se moc snažit, aby to příště udělala!
Také Aradia se mi vymočila na penis a zbytek vypustila do mých úst. Vše jsem poctivě spolykal a očistil jsem ji.
„Udělej to pořádně,“ připomněla mi. „Vezmi si ho do ruky a vyhoň si ho.“
Začal jsem si masírovat penis mokrý od moči obou žen. Před jejich očima jsem masturboval. Zmáčený a ponížený.
„Sandro, sundej si prosím kalhotky a ukaž se mu za odměnu. Myslím, že si to zasloužil,“ požádala Aradia komtesku. Konečně si na chvilku sundala kalhotky.
„A ty si ho teď pro Sandru vyhoníš!“ přikázala mi.
Sandra přistoupila ke mně tak, abych viděl na její nahý klín. Hladila si ji. Dělala si to před mýma očima!
„Má Paní, prosím o dovolení stříkat!“
Přišlo to na mě.
„Vystříkáš se, až ti řeknu. Na moji kozu! A ne že mi to nacákáš do vlasů!“
Upřeně jsem pozoroval Sandřin klín, aby mi neunikla ani vteřina z té nádhery.
„Má Paní, prosím o dovolení… stříkat!“
„Smíš se vystříkat, jak jsem ti řekla…“
Pomohla mi nasměrovat penis a konečně jsem pocítil uvolnění. Sandra určitě viděla, jak jsem se poníženě udělal.
„Teď to slížeš!“
Zvedl jsem se a slízal jsem madam Aradia své sperma z pravého prsa, které měla vyndané z černého body.
„Tááák! Hodnej otrůček!“ zasmála se po očištění. „Můžeš se jít osprchovat.“
Vytahala mi všechny zbývající jehly z bradavek. Cestou do sprchy mi z nich odkapávala krev na stehna, podlahu, schody. Přešlo to až ve sprše. Jakmile jsem se vrátil, tak mi Paní připomněla: „Nasaď si pás cudnosti.“
Uzamkl jsem se tedy. Sandra, už oblečená, mě pobaveně pozorovala. Teprve pak jsem se směl obléknout…
Až doma jsem si uvědomil, že mi Paní neurčila termín, kdy si smím pás cudnosti sundat. Napsal jsem jí děkovný e-mail a zeptal jsem se na to.
„Do pátku!“ zněla odpověď.
Takže ještě skoro celý týden…
Úkol jsem splnil. Pás cudnosti jsem pak odložil a užívám si života bez něho.
Za chvilku odešlu povídku madam Aradii. Od minulé lekce jsem při masturbování nikdy nemyslel na to, za co jsem byl potrestán a co mi zakázala. Pokaždé když sfouknu svíčku, mám však jedno stejné přání.…
